Adéla Elbel: Jestli budu smutná, pusť mi Madonnu
3. června 2018
Reportér 06/2018 · Číslo 463. června 2018
Reportér 06/2018 · Číslo 46Kdysi jsem ji poznal jako polovinu vtipného dua Čokovoko; bylo mi líto, když tahle kapela utichla. Adéla Elbel je ovšem na jevištích vtipná pořád, v posledních dvou letech se z ní stala populární stand-up komička. Během rozhovoru se párkrát zasmějeme, ale zároveň brzy pochopím, že Adéla neměla úplně jednoduchou cestu. „Možná to má vliv na moji bytostnou potřebu radosti,“ říká zcela vážně: „Mám ji nesmírnou, radost je pro mě základ. Něco jako potřeba dýchat...“
Podle mě se ženy nerady ztrapňují. Chtějí být krásné, vždycky na všechno nachystané a fajn – málokterá si umí anebo chce dělat srandu sama ze sebe. Já jsem v tomhle snad jiná.
Šaty mám ráda, maluju se, nohy si holím. Na druhou stranu čím míň se řeší, tím líp, takhle mi to vyhovuje, a to je chlapský dost, ne? Většina žen problémy ráda prožívá, já od nich utíkám.
Moje skvělá kadeřnice vymyslela, že půjdu na blond, a já autoritám neodmlouvám. Dala jsem na sociální síť fotku s blond hlavou a kamarádka mi chvíli poté napsala, že vypadám jako rakovina, tak jsem se podívala do zrcadla, protože jsem do té doby netušila, jak rakovina vypadá, a…
… a asi to teda bude docela hot nemoc.
Dlouho jsem myslela, že třicet sedm, protože jsem to špatně vypočítala, ale nedávno jsem zjistila, že jenom třicet šest, čímž jsem o rok omládla.
Podpořte Reportér sdílením článku
Autor velkých rozhovorů a reportáží s velmi dobrodružnou povahou.