Máš-li chuť na šunku, nemůžeš umřít!
21. ledna 2018
Reportér 01/2018 · Číslo 41
Máš-li chuť na šunku, nemůžeš umřít!
Zvětšitfoto Jindřich Štreit
V listopadu vydal valašský šansoniér František Segrado krásnou desku V paralelním vesmíru, ale naživo si nové písně zazpíval pouze jedinkrát. Byl to neoficiální křest, šampaňským ji pokropili textař Michal Horáček a fotograf Jindřich Štreit. Na křest oficiální už nedošlo, měsíc před Vánoci Segrado zkolaboval. „Od března to snad zase půjde,“ doufá on i jeho spoluhráči a fanoušci.
Včera bylo osmého ledna 2018.
František Segrado měl třiašedesáté narozeniny, moc ale neslavil, zatím na to nemá sílu. Vždycky ho bývalo všude plno, hodně vyprávěl, hodně se smál, hodně jedl, pil, kouřil a zpíval, ale teď je ho jen půl, oslava se přesouvá až na jaro. Bude to dobré – sednou si pod staré jabloně, zapálí táborák, zahrají na kytary…
„Ahoj,“ chce mě František přivítat, když dorazím do jeho mlýna ve vesnici Jablůnka kousek nad Vsetínem. Sedí u počítače, poslouchá koncert irské skupiny The Dubliners, ale teď by se chtěl zvednout a podat mi ruku.
Tělu se vstát nechce, zatím neposlouchá.
„Seď,“ prosím trochu vylekaně.
Podpořte Reportér sdílením článku
Autor velkých rozhovorů a reportáží s velmi dobrodružnou povahou.
VÝBĚR DNE
