Když volby nevyjdou...

Když volby nevyjdou podle mých představ, můžu nadávat, můžu si na baru poplakat a po půlnoci naplánovat emigraci, která hodí pár desítek lajků na Facebooku, ale na druhý den po odeznění nejhorší kocoviny by možná nebylo od věci na chvíli zastavit a rekapitulovat.

1. Setkával jsem se poslední dobou s „hloupými“ voliči jiných stran?

2. Snažil jsem se jim porozumět?

3. Vedl jsem s nimi slušnou, konstruktivní diskusi?

4. Nevysmíval jsem se jim?

5. Neurážel jsem je? Nebyl jsem na ně sprostý?

6. Uznal jsem občas jejich argumenty jako důležité, podnětné, nebo dokonce správné?

7. Připustil jsem někdy, že se můžu politicky plést? Dokázal jsem se omluvit?

8. Nezdůrazňoval jsem přehnaně, až hystericky chyby a potíže svých protivníků?

9. Nenechával jsem v tichosti vyšumět potíže politických spřízněnců?

10. Povedlo se mi přesvědčit alespoň někoho z názorových protivníků, aby se vydal jinou, lepší, pokud možno mojí cestou?

Buďme k sobě upřímní, je to důležité. Za čtvrt roku nás čekají volby prezidentské, a kdybychom do nich vyrazili s křikem „kandidát XY je hovado a jeho voliči idioti“, dost možná by následovala další půlnoční emigrace a ranní kocovina.