Hle, oprýskaný trpaslík! Nebo je to snad básník?!

18. června 2022

Reportér 6/2017 · Číslo 34

Ivan Wernisch se nerad fotí. Toto je jedna z mála existujících fotografií.
Libor Stavjaník

Studenti si jej mohli vylosovat v maturitní otázce, a nebyli-li hloupí, odpovídali: „Ivan Wernisch je jedním z nejčtenějších žijících básníků českých...“ Ale pozor, skutečně Ivan Wernisch žije? Z encyklopedie víme, že by měl v těchto dnech slavit pětasedmdesátiny – ale slaví? Těžko říci. Veřejná čtení léta neprovozuje, rozhovory neposkytuje, pražští hospodští o něm nic nevědí. (IW slaví 18. 6. 2022 osmdesátiny - při této příležitosti článek odemykáme.)

Přál jsem si ho potkat, oblíbeného básníka, přál jsem si ho potkat a říct, že si jej vážím, přál jsem si ho potkat, dokud můžu, přál jsem si s ním pohovořit o poezii. A přál jsem si to tolik, že jsem Ivana Wernische nakonec potkal.

Aspoň myslím.

Doufám.

Snad.

Ocitl jsem se na místě, které neznám, v Cerhovicích, městečku nedaleko Hořovic, a nalepil se na něj, ač bylo zřejmé, že o mě nestojí. Procházeli jsme lesem, kterému prý místní říkají V merfánech, a když začalo pršet, schovali se u zastřešeného krmelce.