Bohouši, vrátíš mi můj starý dres? Tvůj Darryl S.

V polovině sedmdesátých let býval hvězdou československého hokeje – jeho jméno je dodnes synonymem pro skvělé bruslení. Bruslil totiž neuvěřitelně lehce, elegantně a hlavně rychle, tohle bývalo jeho největší zbraní.

Útočník Bohuslav Ebermann.

Nyní mu táhne na sedmdesát, ale vypadá tak o deset let mladší. Štíhlý, silný, pořád plný elánu. „To víte,“ zasměje se, „že bych si ten bílý kanadský dres s číslem 27 nejraději nechal, je to možná nejsilnější hmatatelná vzpomínka na moji kariéru, ale když jsme se s manželkou dozvěděli, proč ho vlastně Darryl Sittler chce, rozhodli jsme se mu ho vrátit.“

Povídáme si na plzeňském krajském úřadu – Ebermann je zastupitelem, navíc dělá v rodné obci Vochov starostu.

Sešli jsme se hlavně kvůli Kanadskému poháru 1976, neobvyklé výměně dresů a kanadskému protihráči Darrylu Sittlerovi, ale vzpomínat začneme právě na Vochov, na časy Bohoušova dětství. „Už jako malej žáček,“ začíná, „jsem vzhlížel ke Kanadě jako k čemusi nedostižnému, hráli tam profíci, nejlepší hokejisté. Bylo mi jedenáct, když jsem si z časopisu Stadion slavnostně vystřihl a vylepil fotku Gordieho Howa, on byl můj vzor. A chtěl jsem si v té Kanadě jednou zahrát.“

Vánoce s letcem a herečkou