Adolf Born nakládá

Pro starší ročníky nabízíme překlad titulku: Adolf Born, výtvarník, který nakreslil třeba Macha a Šebestovou, si bez servítků říká, co chce. A když mu někdo připadá zvláštní, otevřeně si z něj dělá legraci. Při našem setkání naložil mimo jiné současnému papeži, skupině Beatles nebo Janu Husovi… Otevíráme rozhovor z loňského května.

Pane Borne, nemusíte po těch schodech do podkroví tolik letět, myslete na svůj věk!

Proč? Bude mi teprve pětaosmdesát let, nemůže to se mnou být lepší. Až teda na nedostatek času − moc nestíhám.

Čím to, že lidi dříve stárli rychleji?

Dnes je nás spousta takových, co nemáme důvod nebo chuť odpočívat, a tím pádem stáří nevnímáme, nemáme na to čas. Víte, ono nemůže být nic horšího než se stát důchodcem, posadit se na lavičku a celý den tam krmit holuby.

K rychlejšímu konci tedy vede nuda? Nedostatek životního programu?

Ano. A nezapomeňme, že my Slované jsme k tomu náchylní, protože jsme od přírody lenivější než jiné národy.

Ale no tak!

Dobře, nebavíme se o Arabech. Ti mají tam u nich horko, takže je třeba přimhouřit oči nad tím, že věčně sedí a kouří ubalené cigarety, tam to je v pořádku. Ale my jsme líní taky. A bylo by ještě hůře, kdyby naší mentalitě velmi nepomohla dlouhá doba prožitá v konglomerátu národů rakousko-uherské monarchie. Pak bohužel vznikla takzvaná první republika a my jsme se okamžitě, během několika dnů, ocitli na Východě. Od roku 1918 jsme − a nejspíš navždy budeme − „ti z Východu“.

Jak se to podle vás projevuje?

Stačí-li jeden konkrétní případ, podívejte se na naše opravené silnice − za půl roku se na nich objeví tytéž závady, které tam byly předtím. Všechno se opravilo, jenže horkou jehlou.

Vy jste se na jaře roku 1930 narodil v českorakouské rodině, a to přímo na hranici, v Českých Velenicích. Otisklo se částečné rakušáctví do vaší nátury?