Posílám pusinky. Tvoje Juliana
26. srpna 2023
foto Johana Pošová.
„Ne,“ zasměje se ve dveřích svého domu ve Staré Říši, „já to znovu nečetla a už ani číst nebudu.“ Juliana Jirousová se nikterak nenechává rozhodit tím, že vychází tisícistránková kniha jménem Ahoj můj miláčku a v ní dopisy, které si psala s vězněným manželem – Ivanem Martinem Jirousem. Juliana Jirousová zemřela včera, 25. srpna, ve věku nedožitých 80 let. Její památku připomínáme článkem, který vyšel v lednu 2016 v magazínu Reportér.
Přinese kávu a vybere si to nejméně pohodlné sezení v místnosti – otočnou židličku u piana. „Ale ne,“ mávne Juliana Jirousová rukou, „nehraju na něj. Dcera Františka hrála. Teď vnučka Barbora, já nikdy. Rodiče o to stáli, posílali mě tady nahoru, do kopečka, do domu dědy Josefa Floriana, kde žilo muzikantů hodně a nejstarší strýc Metoděj se mě snažil učit, ale nikam to nevedlo…“
Sama se nemá oč opřít, ale návštěvu posadí na sedačku pod veliké obrazy andělů, které namalovala její dcera Marta.
Tohle je, jářku, pohodlné místo.
„Lehával tam Martin, když míval deprese,“ přikývne. S Martinem Jirousem se sice nikdy nerozvedli, ale po převratu už spolu jako partneři nežili.
On přesto do Staré Říše často jezdíval na přátelské návštěvy, a to právě v době, kdy mu nebývalo nejlíp. Nacházel tu trpělivou Julianu, hodné dcery, klid. Lehl si na sedačku, vstávat mezi běsy venkovního světa se mu moc nechtělo.
Podpořte Reportér sdílením článku
Autor velkých rozhovorů a reportáží s velmi dobrodružnou povahou.
