Jako létání ve snu

Fenomén zvaný highline dorazil na hrad Kašperk úplně poprvé. A zrovna čtrnáctého května, přesně v den narozenin Karla IV., který tento nejvýše položený český hrad založil. „Chtěli jsme narozeniny Karla IV. oslavit trochu netradičně. Ve Valticích mají dneska historickou akci, tak abychom si nekonkurovali,“ vysvětluje mi vysmátý kastelán Vašek Kůs důvody, proč dnes nechává mezi věžemi po laně poskakovat partu šílenců. „Měli jsme ten nápad už asi před dvěma roky, ale teď s ním nezávisle přišla parta kolem Petra, a tak jsme to konečně společně dotáhli,“ dodává a spokojeně přitom pozoruje návštěvníky, jak na nádvoří marně zkoušejí přejít asi třímetrovou cvičnou lajnu nataženou pár centimetrů nad zemí.

Historicky první highline přechod mezi věžemi Kašperku konečně může začít. Hrad na jihozápadě Čech působí, jako by byl pro tuhle kratochvíli navržen. Karel IV. asi sotva mohl tušit, že se mezi věžemi budou procházet lidé po tenoučkém popruhu zvaném lajna, nicméně prapředek tohoto sportu, zvaný obyčejně provazochodectví, už tehdy na světě dávno byl. „Začalo to snad někdy v Egyptě, určitě už Peršani tahali,“ říká mi Petr a používá frázi, kterou za den uslyším ještě nesčetněkrát. Tím taháním míní napínání lana tak, aby se po něm dalo chodit.

Vypráví mi třeba o Charlesu Blondinovi, který v 19. století přešel bez jištění nad Niagarskými vodopády – a pak svůj kousek opakoval v různých variacích. Nakonec prý za sebou táhl speciální kamínka, na nichž cestou udělal palačinku a spustil ji pod sebe na parník, zatímco se na jeho smrt sázely na dnešní poměry milionové částky.

Aby se hrad nesložil

To, co se na Kašperku odehrává, ale tradiční provazochodectví není – provazochodci chodili po extrémně napruženém konopném nebo někdy i ocelovém laně.

„Třeba Korejci se dodnes věnují té tradiční formě. Často ale předvádějí dost podobné věci, jaké my děláme na lajnách,“ pokračuje Petr v exkurzu do historie tohoto sportu. Dnes se mu říká highline a chodí se po lajně, což je tenký plochý textilní popruh vyvinutý původně armádou a poslední dobou se napíná čím dál méně. Je sice méně stabilní, což chůzi spíš komplikuje, ale na druhou stranu to snižuje nároky na kotvení.