Po přeslici: Popis jednoho zápasu

V pátek třináctého listopadu – na smůlu tohoto spojení jsem nikdy nevěřila, naopak – jsem dostala z mužovy banky, kam mám jako pětatřicet let fungující manželka přístup, zprávu, která měla předmět: Chyba platby / Payment error.

Mejl s logem banky mě nazýval Váženým zákazníkem a říkal, že k platbě na můj účet, zveřejněné o den dříve, která nebyla uvolněna, je nutné ověření. „Začněte kliknutím a přihlášením do svého účtu zde.“

V pátek třináctého jsem mejly ani neproběhlou platbu neřešila, pekla jsem kachnu na víkend, pak venku na zahradě štípala dříví, natírala plot, klábosila přes ten plot se sousedy a čekala na svého muže, až přijede večer domů z práce.

Ani druhý den jsem si na výzvu z banky nevzpomněla. Bylo krásně, jeli jsme s mužem na kolech na výlet od nás ze Záhrabské dolů do Berouna a pak nahoru přes Zdejcinu do Hudlic a na Svatou. Tam jsme si u nouzového okénka vyhlášené restaurace doplnili výdej kalorií; stále jezdíme bez pomoci elektriky. Dali jsme si husí kaldoun se dvěma chleby, mňam. Potom jsme sjížděli prozářenou krajinou podzimním nízkým sluncem zpátky do Berouna, abychom se odtamtud těžce vydrápali k nám nahoru, do lesa. Krásná, klidná, naplněná sobota.

Korunovala ji večeře, kterou jsme si po čtyřiceti kilometrech mohli dovolit: kachna s červeným zelím a k tomu lokše. A pozor, staročeské bramborové lokše jsou ke kachně tisíckrát lepší než bramborové knedlíky, i když jsou pracnější. Protože muž si po jídle sedl k notebooku, bohužel jsem si vzpomněla na zprávu z banky.