Po přeslici: Om mani pae mey hun

Tereza Boučková

8. prosince 2019

Reportér 12/2019 · Číslo 64

8 minut

Sedím u notebooku. Dívám se přes modré, bílé, červené, zelené a žluté vlaječky s buddhistickou mantrou se slabikami óm mani padmé hún, jak vyslovujeme my Češi, zavěšenými na okně, do pražského parku. Jsem doma. Pračka pere, ústřední topení hřeje, kašel trápí. Mantra, jež má zprostředkovat nejvyšší prožitek Bytí, k zklidnění nepomáhá. Má hlava třeští horečkou i zážitky z cesty pojmenované Adventurou „Bhútán na kole v pohodě“. Jsem plná dojmů, jsem nemocná, nadšená, vyřízená, šťastná.

Na stole přede mnou leží dordže neboli vadžra, kterou jsme poslední večer dostali darem od našich bhútánských průvodců. Česky se tomu říká diamant nebo krásněji hromoklín. Je to energetický zářič, který svým tvarem symbolizuje nejmocnější síly, jež se projevují ve všem, co existuje. Síly Jin a Jang. Ty jsou spojené v jediném bodě, v božské podstatě. Všechno tu začíná i končí. Hromoklín má pomáhat k meditaci, k otevření třetího oka a k vnitřní očistě. Má zničit všechnu nevědomost. Harmonizovat. Má i léčit. Tak do toho, hrome!

Číslo osm symbolizuje v asijské kultuře štěstí. Tak proto se nás čtvrtého listopadu 2019 sešlo na letišti Václava Havla k cestě do království štěstí osm cyklistů! Že k sobě patříme, bylo jasné už na dálku. Prozradily nás obrovské krabice s koly, které jsme před sebou tlačili na vozíku. S některými účastníky cesty jsme se s mužem znali z loňska, kdy jsme na kole projížděli jižní cíp Jihoafrické republiky. Tehdy jsem si myslela, že to bude má první a poslední náročná cesta na kole do jiného světa.

A teď tohle: Království Bhútán! Na kole! A vymyslela jsem to já. Nebo spíš Katka Lhotová z Adventury, s kterou jsem si ujasňovala informace o jiné cestě jinam a ona, když mi na všechno odpověděla, řekla nakonec: Ale moje srdeční záležitost je Bhútán. A poslala odkaz na cykloputování v pohodě přes celou zemi.

Kde vlastně Bhútán leží? Musela jsem hledat v atlasu. Je vklíněn mezi dva obry, Indii a Čínu, respektive Tibet. Turisté ho zatím moc neobjevili i proto, že vláda po nich chce vysokou povinnou denní taxu – a tím jejich příliv chytře reguluje. Za taxu poskytne ubytování v hotelu včetně plné penze a vyškoleného průvodce, případně i řidiče s autem. Průvodce dostane každý, kdo do země vkročí. Cestovat na vlastní pěst vám nedovolí. Nepustí vás tam.

V království, kde si poslední král okleštil své pravomoci a předal je vládě, bylo televizní vysílání povoleno až v roce 1999. A internet v roce 2003. V celé zemi je ale zakázáno kouřit. Lidé taky musí chodit v krojích ze 17. století. Rozhodně v pracovní době a ve škole. Trochu diktatura…