Po přeslici: Moje africká odysea

Boudy se postupně měnily na malé, ale zděné domky, které přecházely v domy větší a hezčí, až jsme vjeli, tak jako jinde na pobřeží Kapského poloostrova Jihoafrické republiky, do čtvrtí bohatých a skvostných vil. Byly zajištěné elektronickým zabezpečením, obehnané vysokými zdmi a dráty s elektřinou. V době teprve začínajícího léta byly téměř bez života. V téhle nejvyspělejší africké zemi se přelidněná bída a pustota bohatství střídají stejně neskutečně jako ráz krajiny.

Tu jsme díky výborně poskládanému cyklistickému zájezdu Adventury projeli Kapskem metr po metru. A pořád jsme byli překvapení. Jeli jsme nekonečnými lány polí (bez řepky!), hektary a hektary jabloňových sadů a vinic. Projížděli jsme menšími národními parky, z nichž některé byly zpustošené ohněm. Taky rezervacemi. Ta první, De Hoop, byla lemovaná Indickým oceánem a bílými dunami, které zdálky vypadaly jako sníh. Anebo, u mysu Dobré naděje, ji lemoval oceán Atlantický. A pořád a všude na obzoru čněla nádherná mohutná skaliska. I po nich jsme s koly částečně šplhali.

Potkali jsme volně žijící pštrosy, opice, želvy, tučňáky brýlové a v nejstarším národním parku Kruger (tam už bez kol) taky slony, žirafy, hrochy, antilopy, pakoně, prasata, zebry. Dokonce jsme mohli z minimální vzdálenosti pozorovat z auta dva nádherné, důstojně kráčející lvy.

Teď jsme s mužem hleděli na Atlantický oceán a oba vzdychali úžasem. Vlevo se nedaleko břehu pohupovaly ve vlnách velryby. Občas vystrčily hřbet, občas mrskly ocasem a zčeřily už tak mohutné vlny. Vpravo se útes, zastavěný vilami, změnil v příkrou skálu, pod kterou byla pláž, místy přeseknutá skalním výběžkem. Po ní jsme si mohli zkrátit cestu do rybářského městečka Hermanus, a vyhnout se tak intenzivní dopravou nebezpečné asfaltce.

Zkratku nám poradil Vašek, náš báječný průvodce. On sám jel Afriku poprvé – bez kola. Řídil auto s našimi zavazadly a krabicemi na přepravu kol a sloužil – kromě toho, že nám občas dělal vydatné snídaně a večer senzačně griloval obří steaky – jako podpora pro případné odpadlíky. Taky nás cestou občerstvoval; chlazené pivo a studená voda byly na trasách, kde se většinou nedalo nikde nic koupit a slunce pražilo, výborné.