Po přeslici XI. Druh odvahy

Nevšední život nevšední ženy, která šla nebojácně za svým, je intenzivně provázán s naší novodobou historií. Soňa Červená se narodila do umělecké rodiny, její tatínek byl známý kabaretiér, který založil kdysi slavný kabaret Červená sedma. Za druhé světové války byl v Terezíně. Maminka přežila koncentrák. Jenže krátce po komunistickém puči přišla ve věznici na Pankráci za nevyjasněných okolností o život.

Soňa Červená tehdy prokázala velkou odvahu: ukradla mrtvou maminku z ústavu patologie, aby ji sama tajně pohřbila. Nechtěla si dovolit, co se stalo jiným zavražděným komunistickou mocí; skončili bezejmenní v hromadném hrobě v Kobylisích.

Stejně obdivuhodná byla odvaha mladé ženy utéct před sledováním a tlakem Státní bezpečnosti. Přestože měla v Praze skvěle našlápnutou kariéru, zazářila po boku Wericha s Voskovcem v muzikálu Divotvorný hrnec, schovala se před pozorností StB do Brna. Ale i tam pro ni začala být horká půda pod nohama. Odešla tedy do Německa, do východní zóny, kde začala sbírat úspěchy v opeře.

Pak se stavěla Berlínská zeď. Po jejím dokončení prokázala Soňa Červená další druh odvahy a taky lsti, které jí umožnily dostat se posledním přísně střeženým průchodem v poslední chvíli na Západ. Tehdy se definitivně stala emigrantkou.

Disciplína, talent a nezměrná píle ji posouvaly v operní kariéře až na světový vrchol. Její zpěv i krása ji kromě jiného přivedly k nádherné roli, k Bizetově Carmen; předvedla ji nesčetněkrát snad na všech kontinentech světa.