Pokroucený plech a rozteklý hliník. Trosťanec na Ukrajině

Trosťanec býval ospalým městečkem s asi dvaceti tisíci obyvateli, o němž vědělo jen pár milovníků architektury a sladkostí: nalézala se v něm stará kruhová tvrz a místní čokoládovna. Pak sem ale 25. února 2022, hned druhý den války, přijela ruská armáda. Ospalost rázem vystřídal boj o přežití.

Záhy byla poškozená infrastruktura, takže došel proud, přestalo fungovat zásobování potravinami i vodovod, a kdo nestačil uprchnout, zalezl do sklepa. Ruští okupanti na tom nebyli o moc lépe, měli hlad a bez velkých cavyků si brali, co kde našli. Přitom právě oni měli být chloubou ruských ozbrojených sil – byla to památná kantermirovská 4. tanková divize, která se za druhé světové války proslavila svým hrdinstvím v lítých bojích u Stalingradu i Kurska. A která nakonec 9. května 1945 dorazila až do Prahy.

Rusům se ale v Trosťanci dobře nevedlo. Nakonec se tu udrželi jen měsíc a posledních pět dní, před 26. březnem 2022, kdy z města s hrůzou utekli, zažívali opravdové peklo.

Partyzáni s mobily

„Partyzánštili jsme…,“ usměje se na chvilku pod fousy skoro sedmdesátiletý Hrehoryj. Dubnové ráno je chladné, od pusy se mu kouří a z oparu za jeho zády vystupují torza zničené vojenské techniky. Když sem Rusové přišli, odebírali místním jejich mobilní telefony, tablety i počítače. Jenomže se nepodařilo vzít je všem. „Věděli jsme o každém jejich kroku. Všechny souřadnice jsme hned posílali naší, ukrajinské armádě. Rusové byli úplně zoufalí, kam se hnuli, tam po nich začaly naše dělostřelectvo a bayraktary (drony – pozn. red.) pálit, nikde se nemohli cítit bezpečně. Měli ohromné ztráty. Nakonec svoje mrtvé naštosovali jak polena do přívěsů a utekli zpátky do Ruska. A dobře jim tak!“

Hrehoryj si zapálí cigaretu a opírá se přitom o vyhořelý vrak ruské samohybné houfnice. Pokroucený plech je vyžíhaný do zrzava, hlaveň děla leží o kus vedle. Rozteklý hliník se na zemi prosycené olejem, naftou a krví třpytí jak cukrová poleva. Člověk si musí dávat velký pozor, po čem tu šlape. Z lidského těla v takovém žáru nezbyde ani škvarek, všude se ale válí spousta vybuchlé i nevybuchlé munice, ohořelých neprůstřelných vest, zbytků uniforem. Je libo náboje do kulometu? Střelu do RPG? Ruční obranný granát F1? Dělostřelecký granát 30 mm? Či snad 152 mm? Nebo raději rovnou raketu 9M22U? Na náměstí před nádražím v Trosťanci je k mání cokoli.