Komu patří země za řekou?

Srbsko a Chorvatsko, někdejší jugoslávské republiky, řeší už léta hraniční spor o území na Dunaji. Záhřeb trvá na tom, že se má vycházet z katastrálních map, Bělehrad prosazuje, aby hranice vedla středem nynějšího koryta řeky, které se oproti starému katastru změnilo. Spor by se mohl dostat před mezinárodní arbitrážní soud – i na tom by se však zainteresované strany musely dohodnout.

Když Čech Vít Jedlička vyhlásil nedávno na Dunaji Liberland, samozvanou „svobodnou republiku“ o sedmi kilometrech čtverečních, stalo se tak na pravém, tedy chorvatském břehu řeky. Formálně patří toto území Srbsku; říkají to zápisy v katastru, který vznikl kdysi, ještě před úpravami koryta řeky v moderní době.

Naopak místo zvané Kenđija, ležící severně od Liberlandu, se nachází na břehu levém – tedy srbském. Leč podle katastru spadá do Chorvatska.

V Kenđiji živoří dvacet lidí, kteří říkají, že nežijí ani na nebi, ani na zemi. Mají chorvatské pasy, jejich auta a traktory mají espézetky chorvatského města Beli Manastir, ale když se někomu udělá špatně, volá srbskou záchranku: protože ta chorvatská by přijela jen k hranici. Do Kenđiji nechodí ani chorvatský pošťák.

Liberland je hit v médiích i na sociálních sítích. Kenđija je oproti tomu závažným (a velmi smutným) příkladem nedořešeného sporu kolem hranice na Dunaji mezi Chorvatskem a Srbskem. K osadě patří kolem šesti set hektarů orné půdy a devět set hektarů lesní plochy. K tomu do chorvatského katastru spadá ještě dalších devět tisíc hektarů na srbském břehu Dunaje. Srbského území na chorvatské straně je podstatně méně, kolem tisíce hektarů, většinou jde o půdu neúrodnou.

Spor mezi oběma zeměmi bývalé Jugoslávie trvá už řadu let a dosud nemá řešení. V roce 2002 byla založena mezistátní komise, která měla dospět ke stanovení hranice – to se dodnes nepodařilo. Mezi lety 2003 až 2010 nebyla svolána jediná schůzka komise. V roce 2011 se konala čtyři kola rozhovorů, ale konkrétní opatření z nich nevzešla.