Kupujte pozemky ve virtuálních říších

Mám zapnutý počítač, brýle pro virtuální realitu a procházím se virtuální říší zvanou Somnium Space. Černá postava se zeleně svítícími částmi na těle zuřivě gestikuluje v měsíčním světle, zatímco za ní levitují tři velcí buddhové. O kus dál mezi kvetoucími sakurami prosvítají budovy všech představitelných tvarů a barev. Virtuální říše je sice na jedné straně hra a taky místo, kde můžete hrát, ale současně za tamní virtuální pozemky, na nichž ony budovy stojí, platíte penězi, jako kdyby šlo o majetek v hmotném světě. Transakce sice probíhají ve virtuální měně, ale tu musíte koupit za reálné dolary nebo koruny.

„Naším cílem je přesunout maximální počet lidí sem, do Somnia,“ říká mi jednoho květnového rána z obrazovky Artur Sychov, zakladatel této virtuální říše. Nevidím přímo jeho, ale jeho avatara – tedy model, jenž ho ve virtuálním světě reprezentuje. Artur je u sebe doma, stejně jako já, taky má na hlavě VR brýle a diody, zařízení, jimiž se ocitnete ve virtuální realitě. „Jaký je rozdíl v tom, jestli vidíte své přátele v hmotném světě, nebo tady? Díky VR brýlím a obleku můžete vnímat doteky, vůně, slyšíte zvuky stejným způsobem jako na druhé straně,“ říká.

Do Somnia se denně připojují tisíce uživatelů. A investiční hodnota tamních pozemků podle dostupných údajů stále roste. Americký Bloomberg v březnu napsal, že před dvěma lety stál typický virtuální pozemek v Somniu pár set dolarů. Dnes se ceny šplhají na tisíce a vůbec nejdražší pozemek, který leží u centra říše, se dostal až na 500 tisíc dolarů.

Své základny si ve virtuálním kontinentu vybudovala a pozemky koupila řada firem. „Z těch nejznámějších u nás má sídlo například Microsoft nebo SpaceX. Každý den přibývají další,“ popisuje Artur budovy, kolem nichž projíždí ve virtuálním autě. Taková sídla ve virtuální realitě se budují z různých důvodů. Mezi technologickými firmami jde například o otázku prestiže, v době pandemie a práce na dálku šlo také o elegantní řešení místa, kde se mohou setkávat pracovníci společností.

Když trsá avatar

Kulatá kabina na čtyřech dlouhých nohou s koly veze Artura noční krajinou. Kolem ubíhají budovy realistických i fantaskních tvarů. „Jedeme do klubu,“ velí Artur. Jen co dořekne větu, zastavuje bizarní auto před podnikem. Vcházíme dovnitř a kolem se objeví parta podivných postav. Některé vypadají jako lidé, vidím však i pohupující se zapálenou cigaretu jménem „Zap“ a všelijaké mimozemšťany. V tvorbě avatarů se meze nekladou.