Předvolební Polsko. Závody v rozdávání
5. května 2019
Reportér 05/2019 · Číslo 57Předvolební Polsko. Závody v rozdávání
5. května 2019
Reportér 05/2019 · Číslo 57Předvolební Polsko. Závody v rozdávání
Jen pár měsíců po květnových volbách do Evropského parlamentu zažije Polsko parlamentní volby, v nichž se rozhodne, kdo bude zemi vládnout. Polská politika se tak ocitla v dlouhé předvolební kampani plné nejistot a přeskupování sil. Hlavním tématem se ovšem nestal vztah k Evropě; jak vládní Právo a spravedlnost, tak opoziční Evropská koalice vedená Občanskou platformou se mimo jiné začaly předhánět ve slibech štědré sociální politiky.
Ať už na předsedu strany Právo a spravedlnost Jarosława Kaczyńského nahlížíme jakkoli, tohle vystihl přesně. „Zahajujeme volební kampaň, která bude probíhat ve dvou kolech, a v obou případech je ve hře Polsko a jeho budoucnost,“ pronesl Kaczyński během sjezdu své vládní PiS ve Varšavě začátkem roku.
Letos totiž Polsko čekají volby dvoje.
První hlasování proběhne koncem května; volby do Evropského parlamentu se samozřejmě konají nejen v této středoevropské zemi, ale ve všech členských státech Evropské unie. Jejich výsledek může podstatně změnit složení sboru podílejícího se na tvorbě zákonných předpisů EU, a může tak ovlivnit i směřování Unie samotné.
V Polsku se ovšem kampaň před eurovolbami stala fakticky už kampaní před volbami do národního parlamentu, jež se konají jen za několik měsíců a které rozhodnou, kdo bude v zemi vládnout další čtyři roky. I když zahraniční média rozsáhle informovala třeba o jednáních vládní strany Právo a spravedlnost s italským euroskeptickým pravicovým politikem Matteo Salvinim, až do dubna nehrála v polském předvolebním dění Evropa a její instituce prakticky žádnou roli. Výjimkou se stal strašák odchodu Polska z Evropské unie, takzvaný polexit, z jehož příprav vinila opozice stranu Právo a spravedlnost (věcně vzato je přitom krajně sporné, zda PiS polexit chce; jisté naopak je, že největší opoziční strana Občanská platforma se touto hrozbou snažila získat voliče).
Právě kvůli blízkosti parlamentních voleb se stal v Polsku boj o křesla v Evropském parlamentu předehrou ke klíčovému podzimnímu volebnímu zápasu. Kdyby se do europarlamentu volilo v jiném termínu než krátce před parlamentními volbami, pravděpodobně by byla kampaň klidnější. Polští občané totiž tradičně nejeví o vzdálenou evropskou instituci velký zájem, obvykle se eurovoleb účastní o něco více než dvacet procent oprávněných voličů. Jenže tentokrát politické strany nemohou ignorovat možný psychologický dopad výsledku květnového hlasování na pozdější parlamentní volby. Porážka opozice by stvrdila pověst Práva a spravedlnosti coby neporazitelné strany, nezdar PiS by naopak povzbudil opozici před rozhodujícím kláním.
Podpořte Reportér sdílením článku
Původním vzděláním skandinavista, od roku 2008 žije v České republice. Nyní bydlí v Brně, překládá, vyučuje norštinu a píše články mimo jiné pro polská a norská media.