Piano Concerto No. 23

Je to několik týdnů, co nás opustil jeden ze skutečných českých velikánů, ne-li dokonce ten úplně největší naší doby – Miloš Forman. Dobrý film má úžasnou moc a s filmy Miloše Formana se ztotožňují miliony lidí na celém světě. Co to však má společného s hudbou?

Každý film má rytmus, barvu a gradaci – jako hudba. A Miloš byl nejen filmový, ale i hudební mistr. Detailem je, že ovlivnil i hudebnickou terminologii. Ve filmu Přelet přes kukaččí hnízdo je scénka, v níž sestra Ratchedová pouští LP desku „uklidňující“ elevator music (tedy hudba, která se pouští ve výtazích). A protože ji vrchní sestra pouští při vydávání prášků pacientům, začali právě kvůli této scénce říkat takové hudbě jazzoví muzikanti v New Yorku „medication time“ (čas medikace).

Miloš ovšem natočil též muzikál Hair a velký film o slavném skladateli Mozartovi. Snímek Amadeus krásně zachycuje, jak nelehké je žít vedle opravdového génia, který vytváří mistrovská díla jen tak mimochodem a vlastně si svého talentu ani moc neváží.

Miloš byl přesně ten génius, který měl nejen úžasný talent, ale i cit pro lidské jednání a duši, pro lidské drama i humor. Miloš též věděl, jak veledůležitý je pro život optimismus, jak zásadní je nebát se věřit vlastnímu instinktu…

Ale zpět k hudbě: Wolfgang Amadeus Mozart – Piano Concerto No. 23 in A major, K. 488 v podání Vladimira Ashkenazyho s londýnskou Philharmonia Orchestra z roku 1980. Úchvatně melodický úvod, který od orchestru převezme piano, je zahrán tak svěže a Vladimir hraje noty rytmicky naprosto perfektně, ale stále neskutečně romanticky. Tohle je hudba, která se nikdy neomrzí. Přesně jako filmy Miloše Formana.