Jak jsem potkal pivo v čase korony
6. prosince 2020
Reportér 12/2020 · Číslo 76
Jak jsem potkal pivo v čase korony
Zvětšitfoto Robert Malecký
Pokud má padesátník jako já štěstí, že si obvyklý pokles hladiny testosteronu a krizi středního věku – spojenou s rozvratem druhého až třetího manželství – odbyl již krátce po čtyřicítce, je zde šance na poklidnější, dnes bychom řekli bezpříznakový průběh. A pokud má z předchozího období i chápavou partnerku, která je ochotna investovat do malého (ale opravdu malého) pivovaru coby dárku k padesátinám, pak má už skoro vyhráno. Mně se tohoto štěstí dostalo.
Vždy, když se blíží nějaké narozeniny, hrajeme doma takovou milou hru.
„Co bys chtěl letos?“
„Rakev.“
„Počkej, napadlo mě, jestli si nechceš k padesátinám uvařit vlastní pivo.“
Nápad se ujal, to bylo koncem února. Do dubnových narozenin zbyla ještě spousta času a optimistická varianta říkala, že by se na oslavě narozenin mohlo už první pivo pít. Takový byl plán, čínští netopýři a luskouni a koronavirus ve spolupráci s českými úřady ovšem byli proti. Každopádně vybavení bylo doma, přesněji řečeno na chalupě na pomezí Středohoří, Ralské pahorkatiny a Kokořínska, kam jsem byl vzápětí (nejen kvůli lockdownu) vykázán. Zase tak tolerantní partnerku jsem si totiž nevyrozvodoval. Argumenty, že vůně chmelovaru není smrad (věřte mi, není), nebyly akceptovány.
Podpořte Reportér sdílením článku
Pracuje pro server HlidaciPes.org. Novinařině se věnuje od roku 1998, působil ve Svobodném slovu, vedl redakci Deníku Litoměřicka, domácímu zpravodajství se věnoval v Nedělním světě a Lidových novinách. V letech 2009 až 2012 vedl domácí redakci Zpravodajství ČT a působil i jako editor Událostí. Od ledna 2014 do června 2015 byl šéfredaktorem serveru Česká justice.
VÝBĚR DNE
