Cesta k poznání vína vede lesem vypitých lahví

Kolik máte teď právě na skladech lahví vína?

Máme dva sklady, pro obchodní činnost a pak sklad investičních vín. Pro prodej máme teď na skladě dvacet až třicet tisíc lahví vína a dalších zhruba deset tisíc lahví destilátů a nealka. A v investičním skladu máme zhruba třicet tisíc lahví.

Ptám se i proto, že vaše restaurace Grand Cru uvádí, že má až 1 500 druhů vína. To znamená spoustu lahví jen v restauraci.

Jsou to asi tři až čtyři tisíce lahví na místě v restauračním skladu.

Kdy jste se začal prvně věnovat vínu?

Je to přes dvacet let. Můj o tři roky mladší bratr studoval gymnázium v burgundském Dijonu. Občas něco přivezl a já se začal o vína více zajímat, koupil první encyklopedii, začal ochutnávat, a bylo to.

A jak se z koníčku stal obchod?

Vadilo mi, jak vysoké jsou ceny dobrých dovozových vín v Česku, dobře o padesát až sto procent výše než v zahraničí. A tak jsem v roce 2011 začal sám dovážet vína pro sebe a pro známé. Nějak se to rozjelo a bylo třeba najít společníka.

Se společníkem jste nakonec získal i celou firmu.

Lukáše Nádvorníka jsem považoval za znalce vína a nejlepšího obchodníka v tehdejší firmě Neubauer a syn. Chtěl jsem ho získat jako partnera, což se podařilo. A když se pan Neubauer dozvěděl, že chce Lukáš odejít, obrátil se na nás, zda nechceme koupit celou firmu, kterou už provozoval od první poloviny devadesátých let. Domluvili jsme se na rozumných podmínkách. Vedle infrastruktury jsme získali i dobré portfolio dodavatelů, zejména z Německa a Rakouska. Já měl do té doby hlavně Francii, nějakou Itálii a trochu Španělsko. Dobře se to doplnilo a z hobby se stal reálný byznys.

Když jste vstupovali na trh, byl na něm už minimálně jeden silný obchodník a řada dalších, menších. V čem jste viděli příležitost?