Kdy, když ne teď?
10. dubna 2023
Reportér 04/2023 · Číslo 104
Kdy, když ne teď?
foto ČTK/Profimedia.cz
Před vládní koalicí se otevřela unikátní možnost k provedení alespoň části reformních kroků, které před volbami slibovala. Nesmí ale váhat, současné „okno příležitosti“ se totiž brzy zase zavře. A musí zároveň postupovat s mimořádným citem. Cíle mají být dva, léčba státních financí a podpora rodin.
Česko strávilo téměř dva roky, od jara 2021 do letošního ledna, v prakticky nepřetržité volební kampani. Sněmovní, obecní a prezidentské volby jsou nyní za námi a nejbližší další „volby s masovou účastí“ mají přijít na řadu až na podzim 2025.
Zároveň se podstatná část veřejnosti dovedla adaptovat na zhoršené ekonomické podmínky, vysoké ceny energií a potravin, vyšší úrokové sazby a pokles reálných mezd. Obavy z dalšího vývoje nezmizely, ale ty nejčernější scénáře z loňského podzimu se naštěstí nenaplnily. Více než kdy jindy ovšem zároveň platí, že ti, kdo na tom již dříve nebyli dobře, se mají ještě hůře.
Přesto sociologové z ústavu STEM odhadují, že obavy veřejnosti z ekonomického vývoje kulminovaly v říjnu minulého roku a že se nálady veřejnosti v nejbližším půlroce dramaticky nezhorší (pokud k tomu tedy nepřijde nějaký silný nový impulz).
Vládní strany zatím ani nepřišly ve významnější míře o voličskou podporu a nemusejí tak být v panice a křeči. Pokud se tudíž mají odehrát nějaké významné reformní kroky, je právě nyní to správné období.
Okamžitá snaha
Kdybychom žili v ideálním světě, mohli bychom si říct, že má každá vláda vždy řešit tři druhy úkolů zároveň. Okamžité, střednědobé a strategické.
Podpořte Reportér sdílením článku
Zakladatel magazínu Reportér.
