Škrty u stavebního spoření, riziko pro úspory energií

Stavební spoření začalo v České republice fungovat právě před třiceti lety, na jaře 1993. Hned v prvním roce si jej zřídilo 220 tisíc lidí, dnes si se státní podporou spoří přibližně 3,3 milionu obyvatel. Velmi oblíbené je stavební spoření pro děti, takových smluv je přibližně sedm set tisíc. Na podporu stavebního spoření dnes státní pokladna vynakládá přibližně čtyři miliardy korun ročně – v závislosti na aktuálním počtu spořících. Poslední údaje za rok 2021 vyčíslují státní podporu na 4,2 miliardy korun.

Členové Národní ekonomické rady vlády (NERV) zařadili zrušení této podpory mezi možné úsporné kroky, které by měly snižovat obrovský deficit státních financí, jejž vláda Petra Fialy zčásti zdědila po kabinetu Andreje Babiše a který dále prohlubují náklady spojené s válkou na Ukrajině, kterou již loni v únoru rozpoutal Vladimir Putin.

„Téměř okamžitě lze zrušit státní podporu stavebního spoření, která má v České republice sice téměř třicetiletou tradici, ovšem vznikala ve zcela jiné situaci nedostatku úspor, neexistence hypoték a celkového nedostatku dlouhodobých vkladů (a kapitálu). Postupem času se z tohoto produktu stalo pouze státem dotované běžné spoření pro některé, jež je však financováno z kapes všech daňových poplatníků,“ píše se v doporučení NERV pro vládu.

Podobně se k rušení státní podpory stavebního spoření staví i ministr financí Zbyněk Stanjura. Říká, že podpora neplní svůj účel a že existují oblasti, kde by bylo využití peněz daňových poplatníků užitečnější. Proto vláda uvažuje o tom, zda státní podporu u stávajících smluv o stavebním spoření nesnížit a do budoucna ji úplně nezrušit.

Tento krok, který by ušetřil státu výdaje, však může mít i nezamýšlené negativní dopady, zejména pro energetické úspory domácností.

Desítky miliard ročně