Po roce propadů naděje na obzoru. Finance a investice
12. února 2023
Reportér 02/2023 · Číslo 102Po roce propadů naděje na obzoru. Finance a investice
12. února 2023
Reportér 02/2023 · Číslo 102Po roce propadů naděje na obzoru. Finance a investice
Řada investorů sčítala na přelomu roku ztráty z nepříliš povedeného období. Vysoká inflace a následný růst úrokových sazeb vedly k poklesu většiny investic – od akcií přes dluhopisy až ke kryptoměnám. Letošní rok by měl už být o poznání nadějnější. Zajímavé by mohly být zejména investice do dluhopisů.
Rok 2022 vejde do historie především kvůli brutálnímu útoku Putinova Ruska na Ukrajinu. Sportovní fanoušci si jej budou pamatovat jako rok, kdy se poprvé hrálo finále fotbalového mistrovství světa až v prosinci. A investoři si zapamatují rok, kdy klesalo prakticky vše.
Akcie, dluhopisy, nemovitosti, kryptoměny a další aktiva – všechno až na drobné výjimky ztrácelo na hodnotě. Rozdíl byl hlavně v tom, jak rychle a jak moc. „K poklesu cen většiny aktiv došlo vlivem růstu úrokových sazeb prakticky po celém světě,“ říká Leoš Jirman, předseda představenstva EMUN investiční společnost, který už více než třicet let působí na kapitálových trzích.
Růst úrokových sazeb byl reakcí centrálních bank na rychle rostoucí inflaci. Ta se zvyšovala už od roku 2021 a byla ještě umocněna zdražením energií a zemědělských komodit po ruském vpádu na Ukrajinu. Centrální banky musely na tuto situaci reagovat, a proto zvýšily úrokové sazby, a to daleko více, než se ještě počátkem roku 2022 očekávalo. „Americké úrokové sazby byly tehdy prakticky na nule a očekávalo se, že během roku stoupnou o tři čtvrtě procenta. Nakonec vzrostly o čtyři procenta, což je největší roční růst od konce druhé světové války,“ říká Leoš Jirman. Česká národní banka zvýšila od poloviny roku 2021 do poloviny roku 2022 základní úrokovou sazbu z 0,25 procenta na 7 procent. Na této výši zůstávala takzvaná dvoutýdenní repo sazba od června 2022 až do uzávěrky vydání magazínu Reportér.
Výše úrokových sazeb se přímo promítá do poklesu cen dluhopisů. Je to v zásadě matematická záležitost. Dluhopis s ročním úrokem tři procenta je v době dvouprocentní úrokové sazby atraktivnější než v době, kdy je úroková sazba sedm procent. V prvním případě přináší držiteli o procento více, než kdyby si uložil peníze za základní úrokovou sazbu u centrální banky, ve druhém o čtyři procenta méně. Tato disproporce se pak odráží v ceně, kterou je investor ochoten za dluhopis zaplatit, i když je nominální hodnota (tedy částka kterou na konci platnosti emitent za dluhopis vyplatí) stále stejná.
Obdobným, i když o něco složitějším způsobem se úroková sazba promítá i do cen akcií. Investoři si – vedle řady dalších faktorů – opět poměřují očekávané zisky firem s tím, kolik by jim vyneslo uložení peněz za základní sazbu. Je-li sazba vyšší a očekávaný zisk (ani další faktory) se nemění, hodnota akcie klesá.
Podpořte Reportér sdílením článku
Zakladatel magazínu Reportér.