Když se s inflací smíříme, půjde zastavit jen šokem

Post Image

Když se s inflací smíříme, půjde zastavit jen šokem

Play icon
26 minut

foto Tomáš Binter

Prvním krokem k zastavení inflace je vyřešení vysokých cen elektřiny. Jen to ale nebude stačit. Musí se změnit také inflační očekávání ve firmách, říká David Marek, hlavní ekonom společnosti Deloitte. Pokud budou všichni stále plánovat zdražování, zůstane nám nadlouho. Takovou situaci pak lze řešit jen šokovou terapií.

Jak byste nyní popsal stav, ve kterém se nachází česká ekonomika?

Jako velmi vážný, ohrožují ji vysoké ceny energií. Prozatím se řešily kompenzace pro domácnosti. Ale tyto ceny jsou také vysoko nad tím, co dokáže unést český průmysl i celá česká ekonomika. Jsme země s nadprůměrným podílem průmyslu, a tím pádem i s vyšší energetickou náročností, takže nás to ohrožuje ještě více než některé jiné země.

Je nějaká naděje, že se podaří tuto kritickou situaci zvládnout?

My ji musíme zvládnout. Vysoké náklady zde objektivně jsou a vyplývají z vnějších důvodů, takže se jich nemůžeme jednoduše zbavit. Teď je jen otázkou, zda půjde o společné celoevropské řešení, nebo zda nakonec každá země pojede podle vlastních not. Měli bychom mít připravený i národní plán, kdyby se společné řešení nepodařilo.

Vysoké ceny energií dále tlačí vzhůru už tak vysokou inflaci. Ta ale začala růst už před ruskou invazí na Ukrajinu. Co bylo její příčinou?

Inflace má tři klíčové faktory, které ji ovlivňují. Tím prvním jsou externí nákladové položky, nejedná se jen o energie, ale také o suroviny, potravinářské plodiny a řadu dalších. Druhým faktorem je domácí poptávka a tím třetím jsou pak takzvaná inflační očekávání.

Plyn a ropa zdražují pro celou Evropu stejně. Proč je tedy růst cen v mnoha jiných zemích výrazně nižší? Mohou za to u nás zbylé dva faktory?

Domácí poptávku v loňském roce výrazně přiživila minulá vláda rozpočtovým deficitem. Šlo o stovky miliard korun, které se musely začít v ekonomice nějak projevovat, a při omezeních na straně nabídky logicky docházelo k růstu cen. Vedle toho zde byly další stovky miliard korun, které se nashromáždily navíc jako úspory domácností z dob covidové pandemie a působily stejně.

Jak jde dohromady domácí poptávka s tím, že sedmdesát procent domácností udává v průzkumech, že začaly šetřit na výdajích?

Musíme rozlišovat různá časová období. Velký rozjezd po pandemii, kdy lidé vzali obchody doslova útokem, dozníval až do prvních měsíců letošního roku. Teď už řada domácností opravdu šetří. Byť je zde pořád ještě těch třicet procent, která netrpí a jsou schopna to ve svých útratách dohánět i za ty šetřící. Nicméně poptávka podporovala inflaci hlavně loni a na začátku letošního roku. V současné době hrají velkou roli zvýšená inflační očekávání firem a ta jsou velmi nebezpečná.

Proč?

Podpořte Reportér sdílením článku