Nepoučitelní

Příští rok to bude třicet let, co jsem začal pracovat v novinách. Za tu dobu jsem viděl spoustu politiků (a několik málo političek), kteří podlehli dojmu, že právě oni jsou ti nejlepší, nejchytřejší a po všech stránkách nepostradatelní. Možná to k té profesi patří a bez zvýšené míry sebevědomí se politika dělat nedá.

Viděl jsem ovšem také velké množství těch, kdo se zároveň domnívali, že jsou nepolapitelní a nesestřelitelní. Galerie ministrů, náměstků, hejtmanů, primátorů, radních, tajemníků, poradců a dalších, již podlehli dojmu, že právě jim projde všechno, by mohla zaplnit půl Národního muzea.

S řadou z nich jsem se kvůli své profesi i osobně setkal. Od Marka Dalíka po Davida Ratha, pokud budeme vybírat z těch, kdo nakonec skončili až za mřížemi. Od Stanislava Grosse po Víta Bártu, budeme-li brát ty, kdo museli s ostudou opustit vládní křeslo. Někteří mi dovedli bezostyšně lhát do očí, a ještě bylo cítit, jak se u toho skvěle baví. Jiní naopak působili v osobním styku plaše, až zakřiknutě. Všichni ale měli jedno společné: v nějakém okamžiku podlehli dojmu, že si mohou dovolit víc než ostatní. A že to, co zlomilo vaz řadě jiných, zrovna jim neublíží.

Celá ta léta mi vrtá hlavou, co je tím spouštěčem, který vypne pud politické sebezáchovy. Nečekaný volební triumf? První cesta v autě s majákem? Poslední milion, který je potřeba na zaplacení kampaně? Zjištění, že rozhodují o stovkách milionů pro jiné, a sami berou jen desítky tisíc? Pořád se to opakuje, ale tu příčinu jsem zatím neodhalil…

Po posledních volbách se na smrtící „stezku nepoučitelných“ vydalo hnutí STAN. Miliony z kyperských účtů po tolika aférách s falešnými sponzory. Náměstek primátora a kšefty se zakázkami po zatýkání v brněnské kauze Stoka. Ministr školství konzultující mediální obraz strany (a bůhvíco ještě) s mužem, o kterém se už roky veřejně ví, že byl parťákem legendárního mafiána.

To vypadá jako snaha o politickou sebevraždu ve vlastní režii, ke které navíc používají dávno známé a stokrát popsané prostředky. Že by Starostové neuměli číst? A dostanou ještě šanci se to naučit? Uvidíme po prázdninách…

Krátký rozhovor Roberta Čásenského s Barborou Postráneckou o nadcházejícím čísle si můžete poslechnout zde:

Milé čtenářky, milí čtenáři, přeji vám krásné léto, spoustu skvělých zážitků a příjemné čtení.

P. S.: Příští číslo vychází v pondělí 8. srpna.