Pravidla včelího úlu

Dobré myšlenky občas narážejí na špatně pochopitelná slova, která je vyjadřují. Krásným příkladem může být třeba „subsidiarita“, což je výraz pro to, že se mají úřední či politická rozhodnutí dělat co nejblíže lidem, kterých se týkají. Že se o autobusové zastávce na návsi v Kostelní Lhotě nemá rozhodovat na ministerstvu dopravy, je asi jasné každému. Pokud ale v místní hospodě promluvíte o subsidiaritě, budou si pravděpodobně štamgasti ťukat na čelo.

Na podobné obtíže se srozumitelností narážejí i principy udržitelného rozvoje (už to samo o sobě není zrovna nejlépe stravitelné slovní spojení). Na tom, že je dobré vyvážit hospodářský růst, společenský rozvoj a péči o životní prostředí, není asi nic nepochopitelného.

Těžší chvíle nastanou, pokud budeme hovořit o tom, co z toho vyplývá pro podnikání a najednou se před námi začnou objevovat pojmy a zkratky jako taxonomie nebo ESG. V tom se začne většina populace zcela ztrácet. Jak spolu souvisí vliv na životní prostředí (Environmental), společenská soudržnost (Social) a správné řízení (Governance)? Co to vlastně znamená?

Dobře se to dá ukázat třeba na včelím úlu. O vlivu včelího opylování na přírodu jsme se učili na prvním stupni základní školy. Od té doby víme, že včely mají zásadní vliv na úrodu hrušek, švestek, jablek, ale zároveň je nutně potřebuje i třeba jetel nebo vojtěška. To je to včelí „E“.

Včely jsou příkladem zcela soudržných společenství. Až tak, že se dokonce mění i jejich délka života a je uzpůsobena právě přežití celku. Na jaře a v létě se včely dělnice dožívají šesti až osmi týdnů, po nich se prostě „udřou k smrti“. Včely narozené koncem léta přežijí půl roku i více, celé včelstvo si tak zachovává kontinuitu a může být k dispozici včelí matce či královně, která jediná žije dva až pět let. Tady lze jasně rozpoznat ono včelí „S“.

Systém řízení, tedy „G“, je u včelstev tak ukázkový, že by mohly závidět i ty největší korporace světa. Třicet až padesát tisíc jedinců v dokonalém souladu a s přesně rozdělenými rolemi. Dokonce i „kariérní rozvoj“ je u včel dělnic zcela jasně nalinkovaný: čistička, krmička, kojička, stavitelka, strážkyně vchodu, létavka… To všechno za necelý měsíc.

V lidských společenstvích a konkrétních firmách je to samozřejmě o dost komplikovanější, ale v principu jde pořád o to samé – zajištění jedince, celého společenství i okolního prostředí.

Jaké cesty k tomu mohou vést, se dočtete na následujících stránkách ve speciální příloze Změny byznysu.