S láskou

Peníze tečou ve sportu mnoha směry. Miliardáři lijí část svých prostředků do nákupu a dotování slavných sportovních klubů. Ruští a arabští superboháči kupují hvězdné týmy v anglické Premier League, české miliardáře zase najdeme mezi majiteli tuzemských fotbalových a hokejových klubů. Další si pořídili golfová hřiště, lyžařské areály, jezdecké kluby nebo letiště pro sportovní létání. Peníze do těchto aktivit většinou nedávají s cílem vydělat další – zpravidla souvisejí s osobním koníčkem nebo se zálibou členů rodiny.

Tisíce a tisíce menších podnikatelů u nás naopak sport živí. Výroba, dovoz a prodej sportovního zboží. Provoz a údržba nejrůznějších sportovišť. Služby pro sportovce rekreační i ty organizované. Podnikání či zaměstnání obrovské armády dalších lidí pak na sport přímo či nepřímo navazuje, od ubytování v horských střediscích až po víkendové nájezdy mládežnických týmů do dálničních McDonaldů.

Firmy všech velikostí sponzorují sportování v klubech i na akcích pro širokou veřejnost. Bez podpory velkých společností by se nekonaly masové běhy, nejezdily hromadné cyklistické ani běžkařské závody. Malé firmy zase často přispějí holkám a klukům ze své obce nebo čtvrti na nové dresy nebo pronájem hřiště či haly. Provoz sportovišť pak často platí obce a města, a tak v součtu přispívají do sportu výrazně větší sumou než státní agentura.

A pak jsou tu samozřejmě útraty v rodinách. Když vezmu jen tu naši, tak sport generuje velmi významnou část výdajů. Jezdíme za sportem po Česku i do ciziny, utrácíme za kola, lyže, golfové vybavení a další věci, platíme dětem klubové příspěvky i soustředění a máme řadu dalších výdajů přímo či nepřímo souvisejících se sportováním. V poměru k příjmům určitě utratíme za sport více než takový Křetínský za Spartu i v těch nejztrátovějších letech. Navíc to děláme rádi, ba dokonce s nadšením. Takových, jako jsme my, jsou v celé zemi statisíce, ne-li miliony.

Sport má totiž jednu pozoruhodnou vlastnost. Bohatí i chudí za něj utrácejí stejným způsobem – z lásky.