Slíbili změny, sem s nimi

Vláda dvou koalic, které ve sněmovně dohromady získaly 108 hlasů, dříve nebo později vznikne. Za normálních okolností by se zřejmě zrodila docela rychle, což by odpovídalo aktuální ekonomické i covidové situaci a také tomu, že už za necelých devět měsíců Česko převezme na půl roku otěže ve vedení evropské agendy. Naše povolební okolnosti však úplně běžné nebyly, přinejmenším s ohledem na zdravotní stav prezidenta republiky těsně po volbách. A také proto, že prezident dávno před výsledkem voleb oznamoval, že bude favorizovat stranu Andreje Babiše. Jestli změnil názor poté, co Babiš prakticky nemá šanci vládu s důvěrou sestavit, jsme se vzhledem ke zdravotním komplikacím hlavy státu nemohli (alespoň do uzávěrky tohoto vydání Reportéra) s jistotou dozvědět.

Přes to všechno je zjevné, že pokud si to strany, které se do voleb označovaly jako demokratická opozice, zásadně nepokazí, budou nakonec vládnout a dostanou tak možnost prakticky realizovat slibovanou „změnu poměrů“.

Co od nich tedy máme chtít?

Nejprve to, aby rozumně zvládly povolební situaci, ve které na ně čekají nejméně dvě nášlapné miny.

Jednou z nich je už zmiňované zdraví prezidenta republiky. Většina v obou komorách parlamentu může hlavu státu zbavit způsobilosti k výkonu prezidentských pravomocí (nikoli funkce samotné). Takové úvahy by si však měla vítězná politická uskupení zakázat, pokud nechtějí už tak rozdělenou společnost přivést do stavu zuřivé nenávisti. I kdyby politici z obou koalic viděli tisíc praktických důvodů pro takový mimořádný krok, měli by uvažovat v dlouhodobé perspektivě a nevytvářet ovzduší politické vendety.