Žádné kliky ze zlata, radši trávu na střechu

Jsou rostoucí ceny bytů pro architekty spíše požehnáním, nebo pohromou?

Rozhodně to neznamená, že když rostou ceny nemovitostí, my můžeme najednou navrhovat dražší domy. Stejně tak totiž rostou i realizační náklady, pro nás je tedy rámec stále podobný. Rozhodně jsme tedy s rostoucími cenami bytů nezačali plánovat nějaké zlaté kliky. Zajímavé to ovšem může být směrem k nájemnímu bydlení, které by se v reakci na růst cen bytů mělo rozvíjet. To může změnit i pohled a požadavky na architekturu.

V jakém smyslu slova?

Pokud developer postaví dům a pak jej prodá, přemýšlí o něm nutně trochu jinak než ve chvíli, kdy ví, že bude dům desítky let vlastnit a pronajímat jej. Nikoli co se kvality stavby týče, ta musí být stejně dobrá i u bytů určených na prodej. V režimu nájmů ale mohou vyrůstat polyfunkčnější celky. Vlastník může kombinovat pronájmy bytů, kanceláří i obchodů a to vždycky dává zajímavější možnosti i pro architekty.

Svou roli mohou hrát i dlouhodobé režijní náklady.

Samozřejmě, pokud víte, že budete domy dlouhodobě vlastnit, budete už při jejich plánování myslet i na to, jak je co nejefektivněji udržovat. To se může odrážet na uspořádání, materiálech nebo použitých technologiích. A v jistém smyslu mohou být takoví stavitelé i velkorysejší, pokud budou cítit, že se jim některé prvky zhodnotí v delším časovém horizontu.

Mezi vašimi zákazníky jsou zadavatelé z veřejného sektoru, developerské společnosti i koncoví firemní klienti. Jsou mezi nimi rozdíly v cenové citlivosti?

Za ty roky, co máme svoji kancelář, se ještě nikdy nestalo, že by někdo přišel a řekl, že chce dům a je mu jedno, co to bude stát. To není v našich krajích zvykem. Na české architektonické scéně mi připadá cenné, že stojí nohama na zemi, proto se nestává, že by uletěla k nějakému nesmyslu. Klienti jsou obezřetní a platí to pro veřejný i soukromý sektor.

Lze limitované množství peněz považovat i za výhodu?

Naše práce je, abychom s penězi klienta nakládali co nejzodpovědněji a vytvořili za ně smysluplné věci. To vidíme jako extrémně důležité.

Nakolik se do nákladů projektů promítají moderní „udržitelné“ principy, jako jsou zelené střechy, práce s odpadní vodou a podobně? Je to dražší?