Trámy jako lanýže

Post Image

Trámy jako lanýže

Play icon
10 minut

foto Profimedia.cz

Stavba čehokoli vyžaduje v Česku už tradičně velkou dávku trpělivosti a pevných nervů. V posledních měsících to chtělo navíc i velkou finanční rezervu. Ceny materiálu dramaticky vzrostly, a i tak se stávalo, že nebylo kde nakoupit. Trámy a prkna byly vzácné skoro jako périgordské lanýže.

Vývoj cen stavebních materiálů ukázal, že klasická ekonomická teorie nabídky a poptávky stále platí. Předloni v létě bylo po větrných smrštích i řádění kůrovce volného dřeva tolik, že majitelé lesů téměř nevěděli, co s ním. Pak přišlo covidové období, které narušilo koloběh surovin po planetě a dalo lidem více času na zvelebování a přestavby jejich obydlí. Cena dřeva výrazně vzrostla. Markantní to bylo během letošního léta.

„Na jaře stál kubík dřeva na krovy přibližně 5 300 korun, během léta už to bylo skoro devět tisíc,“ říká Jaroslav Hořejší, majitel firmy Dřevěné konstrukce s.r.o. ze středočeských Sedlčan. V oboru podniká už dvacet let, ale tak prudký vývoj cen nezažil. Výrazně vyšší vstupní ceny materiálu musel promítnout i do koncových cen pro klienty, přesto poptávka nijak neklesla. „Kdo má rozestavěno, už brzdit nebude, speciálně u střešních konstrukcí. Přece si nenecháte do stavby pršet a nebudete čekat, jestli materiál časem nezlevní,“ říká Jaroslav Hořejší.

Ti, kdo ještě stavět nezačali, mohou své plány odložit. Tak jako Jana s Tomášem, dva čtyřicátníci se třemi dětmi, kteří si před časem pořídili pozemek u Sázavy a chystají se tam postavit rodinný domek, kam by se rádi přesouvali na větší část roku z pražského bytu. „Kalkulace na samotnou stavbu nám během pár měsíců vzrostla ze zhruba tří milionů někam na pět až šest,“ říká Jana. Rodina se sice na bydlení v přírodě hodně těší, ale protože ji netlačí pevně dané termíny, rozhodla se vyčkat, zda se ceny stavebních materiálů časem nezlepší. Experti z oboru to očekávají, ale klíčovou otázkou zůstává, kdy ke korekci cen dojde a jak výrazný pokles to přinese.

V případě posázavského domku Jany a Tomáše se na nárůstu ceny podílelo zejména zdražení dřeva. V poslední době však rostly ceny celé řady materiálů. „Zdražilo vše, co obsahuje kov, dřevo nebo plast. Následně rostly i ceny výrobků, které zmíněné suroviny sice neobsahují, ale plní stejnou funkci,“ popisuje situaci Vít Kutnar, zakladatel a spolumajitel skupiny DEK, největšího prodejce stavebních materiálů v Česku. „U základních stavebních surovin pro stěny, tedy výrobků z hlíny a betonu, došlo ke zdražení také, ale nebylo to tak markantní. Ceny výrobků z plastu, kovu a dřeva rostly o vyšší desítky procent, v případě cihel, střešních tašek a podobného materiálu to bylo maximálně deset procent,“ říká Vít Kutnar.

Náraz vyladěného stroje

Hlavní příčinou podle něj byla nestabilita způsobená koronavirovou krizí, která vyvolala řetězovou reakci. „Došlo k přerušení výrob, zejména ve strojírenství. Následně se zastavili subdodavatelé a pak i výrobci primárních materiálů. Takže když zastavily automobilky, zůstaly dodavatelům plechu plné sklady, a ti přestali objednávat od hutí, ty se následně také zastavily nebo omezily výrobu. A když se pak zase výroba rychle rozjela, nestihly tak rychle reagovat, primární suroviny byl nedostatek a rostly ceny,“ popisuje Vít Kutnar. To všechno přišlo v dobách, kdy jsou dodavatelské řetězce vyladěné tak, aby byly co nejvíce efektivní, nikde neleželo zbytečně velké množství zboží na skladech a cesta z hutí až do autosalonu nebo prodejny stavebnin byla co nejkratší a nejrychlejší. Při narušení takto přesně nastaveného řetězce zákonitě vzniká chaos.

Podpořte Reportér sdílením článku