Do baru půjdu v červenci, snad mi tam nenatlučou

Co změnila pandemie ve vašem osobním životě? Kterých aktivit jste se musel vzdát?

Především cestování. Pak sportování, jelikož jsem chodil hrát volejbal, a to se v jednom nehraje moc dobře. Musel jsem se vzdát také večírků, což mě mrzelo, nicméně zvykl jsem si. To bych ale asi i tak těžko stíhal, protože jsem měl spoustu práce.

Kdy se vypravíte do baru? Jaká situace bude muset být, abyste to považoval za bezpečné?

Vyrazím v červenci. To už by mělo být jednak nízké epidemiologické riziko a také se sníží riziko, že mi tam někdo rozbije hubu. Protože mi chodily zprávy, že jestli se objevím ve svém oblíbeném podniku, dotyčný mi natluče. Získal jsem nálepku zavírače barů, což sice není pravda, ale už mi to zůstalo. Takže jsem si stanovil červenec jako období, kdy by mohla být návštěva baru neškodná z obou těchto hledisek.

Proměnila se během pandemie nějak vaše práce v IKEM?

Proměnila. Moje specializace se jmenuje infektolog. V českých nemocnicích jsou infekční lůžková oddělení, ale pozice samostatně pracujícího infektologa tu nebývá. Dohoda s vedením IKEM tedy zněla, že nastoupím na pozici nemocničního epidemiologa, na což mám z USA kvalifikaci, ale mou hlavní náplní práce budou infektologická konzilia, zejména u pacientů po transplantacích, kteří mívají spoustu nemocí, protože je jejich imunita slabá. No a než jsme to rozjeli, přišla pandemie a já se musel opravdu naplno věnovat práci nemocničního epidemiologa.

Jaký je rozdíl mezi infektologem a epidemiologem?

Infektolog je klinický lékař, přijde k pacientovi, vyšetří jej, určí infekci a léčí jej. Zabývá se tím jedním člověkem. Epidemiolog léčí skupinu, ať už na úrovni nemocnice, města, nebo státu. Sleduje výskyt choroby, její šíření, určuje pravidla pro bránění nákaze. Mimochodem, potíž našeho přístupu k pandemii byla také v tom, že její řešení bylo spíše v rukou klinických lékařů.

Proč by to byla potíž?

Protože jsou to skvělí lékaři, ale jsou zvyklí zabývat se vždy jedním pacientem, nikoli propočty rizik a podobně. Pokud jsou to navíc lékaři z oborů, kde jde prakticky pořád o život, typicky na jednotkách intenzivní péče, mají tu zkušenost, že pacienti zkrátka často umírají. A ty jednotlivé případy nákazy covidem třeba nepůsobí tak strašně ve srovnání s tím, co oni běžně řeší. Proto jste mohli třeba od špičkových anesteziologů či operatérů slyšet slova o chřipce.

Vy sám jste ale infektolog, tedy také klinický lékař…