Úřady online. Už i Česko míří do 21. století

Možná by se tomu dalo říkat „český paradox“. Země, která je ve světě známá tím, že její obyvatelé rychle a nadšeně přijímají technologické novinky – od nových forem placení, nakupování či využívání služeb až po různé elektronické a další hračičky. A zároveň země, kde si drtivá většina lidí pořád pravidelně šoupe podrážky o linoleum na úřadech a za největší technologickou vymoženost státu byly až donedávna považovány datové schránky.

Teď se to snad konečně alespoň trochu změní…

Podstatným impulzem může být novinka letošního roku, bankovní identita. Ta umožní internetový přístup na úřady prakticky každému uživateli elektronického bankovnictví v Česku. V červnu by pak měly do systému přibýt i komerční služby, tedy například internetová komunikace s poskytovateli energií, pojišťovnami, telefonními operátory a dalšími subjekty, kde je třeba ověření skutečné identity zákazníka. Lidé mohou využívat i další možnosti, jak se úřadům prokázat na internetu, ty si ale zatím zvolily řádově jen desítky tisíc obyvatel. Několikamilionová armáda bankovních klientů by podle odborníků měla užívání digitálních služeb státu posunout na novou úroveň.

Dvacet let čekání

O vyřizování úřední agendy přes internet z pohodlí domova se u nás hovoří dlouhá léta. „Jsem přesvědčen, že drtivá většina domácností bude nejen vlastnit a bravurně ovládat počítač, ale bude také propojena internetem s nejrůznějšími úřady, institucemi, obchody, firmami, bankami, svými známými, ať již budou ve vedlejší ulici, či třeba na Novém Zélandu,“ těmito slovy obhajoval někdejší poslanec Ivan Langer (ODS) návrh zákona o elektronickém podpisu, který podával spolu s Vladimírem Mlynářem (Unie svobody), Stanislavem Grossem (ČSSD), Cyrilem Svobodou (KDU-ČSL) a dalšími.

Že vám ta jména už nic moc neříkají? Není divu, řeč je o skutečném politickém dávnověku, elektronický podpis se v Poslanecké sněmovně řešil před jedenadvaceti lety. Bylo to v době, kdy Google oficiálně existoval sotva rok a půl, o Facebooku nic netušil ani jeho budoucí zakladatel Mark Zuckerberg a iPhone s dotykovou obrazovkou byl předmět z kategorie science fiction.