Budoucnost je dnes

Čas je v politice velmi relativní pojem. Na centrální úrovni se ve vnímání politiků deset let rovná téměř jednotce nekonečna. Proto nejrůznější politici teď v klidu slibují na rok 2030, cokoli je napadne, od třicetitisícových důchodů přes rychlobruslařské haly až po rychlovlak šinkansen mezi Prahou a Brnem. Na komunální úrovni se naopak deset let téměř rovná zítřku: co se má odehrát v roce 2030, musejí primátoři a starostové řešit teď a tady. Pokud se nic neděje, je to jaksi snadnější poznat.

Praha: byty a metro

„Problémem Prahy je malá dostupnost bytů, kterou ještě zhoršuje působnost ubytovacích platforem,“ soudí primátor Zdeněk Hřib. Právě větší dostupnost bytů je spolu s velkými dopravními stavbami podle primátora pro Prahu prioritou pro nadcházející léta. Nové byty by podle Hřiba měly růst mimo jiné také na takzvaných brownfieldech, což jsou prostory po někdejších továrnách, nádražích a dalších podobných objektech. „V Karlíně na Rohanském ostrově by mělo najít nový domov zhruba čtyři tisíce lidí, na Smíchově v projektu Smíchov City asi tři a půl tisíce lidí, a v prostoru Bubny-Zátory dokonce dvacet pět tisíc lidí,“ vypočítával primátor nejvýznamnější brownfieldy na únorové konferenci Města 2030, kterou spolupořádal magazín Reportér s Institutem pro plánování a rozvoj Prahy (IPR) a společností Skanska Reality.

Dlouhodobým problémem, a nejen v Praze, je příliš pomalé schvalování staveb a dlouhé úřední průtahy. Ke zrychlení tohoto procesu chce přispět také vláda a ministerstvo pro místní rozvoj už delší dobu chystá novou podobu stavebního zákona: Ta zatím je předmětem četných debat v odborných kruzích i mezi širší veřejností. I bez nového zákona by prý mělo v Praze přibývat vydaných stavebních povolení. Alespoň to nedávno v rozhovoru pro Seznam Zprávy tvrdil Petr Hlaváček, náměstek primátora zodpovědný za územní rozvoj. Podle něj je jedním z velkých problémů to, že Praha v posledních letech výrazně zanedbala přípravu území pro bytovou výstavbu a že i územní plánování probíhá poněkud těžkopádně. Hlavní město podle odhadů IPR potřebuje nejméně osm tisíc nových bytů každý rok. V roce 2018 bylo přitom vydáno povolení na necelých 2 700 bytů, loni pak na zhruba 5 500 bytů. Podle Hlaváčka ale bude stoupající trend vydaných povolení pokračovat. „Mění se atmosféra ve městě, více se spolupracuje, více se povoluje,“ řekl Petr Hlaváček s tím, že by byl rád, kdyby se ke konci tohoto volebního období (tedy v roce 2022) vydávala stavební povolení na deset tisíc bytů za rok. Pomoci by k tomu podle něho měl i nově zřizovaný úřad městského developera, jehož úkolem bude právě příprava území pro budoucí výstavbu.

V oblasti dopravních staveb považuje primátor Zdeněk Hřib za největší prioritu výstavbu trasy D pražského metra, na které již byl zahájen geologický průzkum. Čtvrtá linka pražského metra by měla vést z náměstí Míru do budoucí stanice Depo Písnice. Ulehčila by tak dopravu zejména obyvatelům Krče, Libuše, Písnice, Kunratic a sídlišť ve Lhotce a Kamýku. Podle představ vedení města i dopravního podniku by měla pomoci také k tomu, aby se do Prahy snáze dostávali lidé z obcí na jižním a jihovýchodním okraji Prahy. Především jim má sloužit rozsáhlé záchytné parkoviště, které by mělo vyrůst u konečné stanice v Písnici. V první fázi se má vybudovat necelých osm kilometrů z dnešní stanice metra C Pankrác do Depa Písnice. Ve druhé fázi pak plány počítají s trasou z Pankráce přes Nusle na náměstí Míru. Dohromady by vybudování nové linky metra mělo vyjít město podle současných odhadů zhruba na sedmdesát miliard korun.

Na obou koncích pak bude možné stavět dál. V případě potřeby bude možné linku protáhnout ještě více směrem z města. O tom, kam by měla případně zamířit z náměstí Míru, se vedou spory. Jednou z možností je vedení pod Hlavní nádraží a pak do úplného centra na náměstí Republiky. Další zvažovanou variantou by byl odklon směrem na Žižkov.