In memoriam
4. srpna 2019
Reportér 08/2019 · Číslo 60In memoriam
Kdyby se po zbytek prázdnin chtěl prezident kromě trápení nemohoucích vládních činitelů věnovat i něčemu užitečnějšímu, mohl by se začít zajímat o osudy pěti obětí, které právě před padesáti lety, v srpnu 1969, postříleli v centru Prahy a Brna čeští milicionáři a esenbáci.
Nad českou politickou scénou se vznáší zlomyslný chechot prezidenta Miloše Zemana, který si užil báječné dva měsíce letního grilování. Na špíz mu sama vlezla sociální demokracie, jelikož si při vstupu do Babišovy vlády vybrala ministra kultury, jenž se sice nebyl za rok schopen naučit, jaký je rozpočet jeho resortu, ale zase uměl udělat prezidentovi pomyšlení. Když pak přátelé v sociální demokracii zjistili, že je to tak trochu ostuda, a chtěli ministra odvolat, mohl už Zeman přitápět pod kotlem. S přehledem ignoroval několik ultimát od ČSSD a v průběhu celé akce zjistil, že může dělat kašpara nejen ze sociálnědemokratického předsedy Hamáčka, ale i z premiéra Babiše. Což s gustem sobě vlastním několikrát učinil.
Kdyby se po zbytek prázdnin chtěl prezident kromě trápení nemohoucích vládních činitelů věnovat i něčemu užitečnějšímu, mohl by se začít zajímat o osudy pěti obětí, které právě před padesáti lety, v srpnu 1969, postříleli v centru Prahy a Brna čeští milicionáři a esenbáci.
Všechny oběti jejich řádění zemřely ve velice mladém věku. Danuši Muzikářové bylo osmnáct let, stejně jako Františku Kohoutovi, v devatenácti letech skončil život Vladimíra Kruby a v osmadvaceti byl zabit Stanislav Valehrach. Nejmladšímu, Bohumilu Siřínkovi, bylo čtrnáct let. Čtrnáct! Nezabili je sovětští okupanti, zemřeli rukou Čechů, kteří pomáhali režimu ukazovat, jak si umí zjednat pořádek.
Jejich nejbližší se nedočkali odhalení a potrestání viníků ani jakéhokoli odškodnění nejen během následných dvaceti let socialismu, ale ani za dalších třicet let, která již uplynula od pádu komunistického režimu. Kdy jindy než padesát let po smrti by měli být nesmyslně zabití mladí lidé připomenuti? Kdo jiný než prezident republiky by to měl při výročí pádu komunismu udělat?
Pokud by na to nepřišel Miloš Zeman sám, mohli by mu to poradit třeba předseda vlády Babiš a ministr vnitra Hamáček, až se za ním zase pojedou nechat proplesknout při řešení této nebo příští vládní krize.
Milé čtenářky, milí čtenáři, přeji vám hezký zbytek léta a příjemné čtení.
P. S.: Příští číslo vychází v pondělí 16. září.
Podpořte Reportér sdílením článku
Zakladatel magazínu Reportér.