Mladí nám ukážou budoucnost automobilů
2. června 2019
Reportér 06/2019 · Číslo 58Mladí nám ukážou budoucnost automobilů
2. června 2019
Reportér 06/2019 · Číslo 58Mladí nám ukážou budoucnost automobilů
Autům propadl, když ho jako sedmiletého kluka vzal v Africe rallyový jezdec na projížďku závodní lancií. Dnes, o pětačtyřicet let později, stojí Luca de Meo už několikátým rokem v čele automobilky Seat, s níž dosahuje nejlepších výsledků v její historii. Vždycky byl povahou střelec. A tak ho přicházející revoluce v automobilovém průmyslu neděsí, dokonce to vypadá, že se na ni těší.
My jsme se velice těšili na to, až budeme moci řídit motorku nebo později auto. To byly momenty, které nám měnily život. Najednou jsme měli větší svobodu a výrazně se nám rozšířil životní prostor. Dnešní mladí lidé mají mnohonásobně větší možnosti. Možná proto nejsou tak posedlí čekáním na okamžik, kdy získají řidičský průkaz. Také ho řada z nich získává později.
Mají spoustu jiných možností, zejména pokud žijí ve městech či velkoměstských aglomeracích. V současnosti je v nich výrazně širší a kvalitnější paleta služeb, které mohou při cestování využít – od hromadné dopravy až po sdílená kola, koloběžky a podobně. Ale když už sednou do auta, ty pocity se od naší generace příliš neliší. I jim se najednou otevřou nové možnosti cestování. Vidím to ostatně na příkladu svých dvou synů.
Nevýhodou může být, že mladí lidé mají většinou nižší kupní sílu než ti starší, kteří už jsou v kariérní dráze dál. To se ale dá řešit dobrou cenovou politikou a dobrými nástroji pro financování nákupu auta. Víte, v čem je podle mě největší výhoda toho, že máme zákazníky v průměru o deset let mladší než ostatní? Když je budeme pozorně poslouchat, získáme informace důležité pro budoucnost automobilového průmyslu deset let před konkurencí. Podstatné ovšem je, abychom zákazníkům skutečně naslouchali, zajímali se o jejich potřeby a pocity a nesnažili se je přesvědčovat o naší pravdě. Pokud budeme otevření, budoucnost nás odmění.
Nebál bych se toho. Sdílení aut, tedy užívání pouze ve chvíli, kdy je skutečně potřebuji, může být pro mladé lidi dobrou vstupní branou do světa individuální přepravy. Vlastnictví auta ve velkých městech, jako je třeba Barcelona nebo Praha, může být skutečně nad jejich možnosti: pojištění, parkování, pokuty, provozní náklady… Vezměte si jen, jak jsou dnes drahé garáže nebo parkovací místa v centrech velkých měst. Využívání sdílených aut může výrazně snížit práh pro to, aby mohli vůbec začít jezdit autem. A jednoho dne, až se změní jejich potřeby, budou častěji cestovat mimo město nebo založí rodinu, přirozeně přejdou k tomu, že si koupí vlastní vůz.
Seat tradičně hraje roli vstupní brány zákazníků do koncernu VW. Řada klientů později přecházela k Volkswagenu, Audi či třeba až k Porsche. Pro nás jako značku je samozřejmě dobré, aby zůstávali déle „v domě“, a modely, jako jsou Ateca či Tarraco, tomu významně napomáhají. Druhou věcí pak je, že Tarraco je klasickým „prvním autem do rodiny“, zatímco naše menší modely bývaly často oním druhým vozem. A dlouhodobá zkušenost ukazuje, že u „hlavního auta“ jsou rodiny ochotné utratit víc za větší prostor, za lepší výbavu a podobně. U druhého auta už leccos oželí, aby to tolik nestálo. Pro nás je důležité prodávat ta „hlavní auta“, u nichž můžeme dosáhnout lepších marží, a získávat tak prostředky na další rozvoj firmy.
Podpořte Reportér sdílením článku
Zakladatel magazínu Reportér.