Budoucnost bydlení: Na kolik metrů mi teď půjčíte?

Zhruba polovina všech nových bytových nemovitostí v Česku je financována formou hypoték. Na tomto odhadu se shodují jak bankéři, tak i developeři, kteří lidem nemovitosti prodávají. Podle Daniely Peškové, členky představenstva České spořitelny, se úvěrové financování bydlení v Česku naplno rozjelo kolem roku 2000. Od té doby banky a stavební spořitelny poskytly úvěry na bydlení ve výši 2,8 bilionu korun. Pokud vezmeme v potaz, že zhruba dvacet procent úvěrů připadá na refinancování a že úvěry na bydlení v průměru pokrývají zhruba sedmdesát procent pořizovací ceny nemovitosti, byly díky hypotékám nakoupeny byty a domy za 3 200 000 000 000 Kč.

Pravidla pro poskytování hypoték se ovšem nyní výrazně zpřísnila. Již před časem dala Česká národní banka doporučení, aby bankovní domy chtěly po žadatelích o poskytnutí hypotéky vlastní vklad do ceny nemovitosti ve výši nejméně deset procent, nejobvykleji však dvacet procent.

Od letošního října pak vešla v platnost dvě nová doporučení. Jednak by všechny splátky, které bude klient platit, neměly přesáhnout 45 procent čistého měsíčního příjmu domácnosti. Do tohoto limitu se přitom počítá nejen splátka hypotéky, ale i případných spotřebitelských a dalších úvěrů nebo třeba splátky z úvěrů na kreditních kartách.

Druhé doporučení říká, že by maximální výše poskytnuté hypotéky neměla přesáhnout devítinásobek čistého ročního příjmu, tedy 108 čistých měsíčních příjmů.

Tato dvě opatření, u nichž také můžete narazit na zkratky DTI (dluh vůči ročnímu příjmu) a DSTI (dluh v poměru k měsíčnímu příjmu), nezakazují bankám poskytnout i hypotéku, která těmto pravidlům nevyhovuje, říkají jim však, že takových hypoték nesmí být více než pět procent. Reálně vzato, budou banky brát tento postup jako standard.