Jak golf přežil socialismus

Golf se na českém území hraje už docela dlouho. Nejstarší golfová hřiště vznikla ještě před první světovou válkou, v Mariánských Lázních a Karlových Varech. A také soukromé hřiště u rodinného sídla Ringhofferů ve středočeských Volešovicích. Baron František Ringhoffer IV. stál i u zrodu prvního českého veřejného klubu, Golf Clubu Praha. Vznikl v roce 1926 a vybudoval hřiště v pražském Motole, na kopci, kde se dnes nachází Nemocnice Na Homolce. V tehdejším pražském klubu se scházela elita prvorepublikového byznysu, Petschkové, Ringhofferové, Preissové a další.

O dva roky později byl založen druhý český golfový klub – v Líšnici. Založili ho převážně mladí právníci, synové z dobrých pražských rodin, o generaci mladší, než byli zakládající členové klubu motolského. V roce 1931 pak vznikl Golfový svaz ČSR, kam patřil vedle pražského, líšnického a volešovického i jediný slovenský klub v Piešťanech.

Zlaté časy předválečného golfu začaly v roce 1935, kdy se s českými kluby spojily i kluby z Mariánských Lázní a Karlových Varů, které byly do té doby německé. Na západě Čech se od roku 1935 hrála mezinárodní mistrovství ČSR amatérů i profesionálů, kam jezdily světové hvězdy, jako například Henry Cotton, nejlepší britský hráč té doby. Ten také československé mistrovství profesionálů v letech 1937 a 1938 vyhrál. Mezitím vznikly ještě golfové kluby v Brně a Třemšíně. Motolské hřiště zaniklo a v roce 1938 otevřel pražský klub lesní hřiště v Klánovicích. Jeho osudy byly pro další vývoj golfu typické.

Nejprve se stalo centrem českého golfu poté, co Československo po mnichovské dohodě ztratilo pohraničí a s ním i západočeská hřiště (ta pak za války zpustla). Potom se do klánovické klubovny nastěhovala německá okupační armáda a zabrala i přilehlou část hřiště, ze kterého tak zbylo jen šest jamek. A v roce 1944 bylo hřiště zcela uzavřeno, v té době přežíval český golf pouze v Líšnici.

Vzhledem k tomu, že na západě Čech i v Praze a okolí hrálo za první republiky golf mnoho hráčů a hráček židovského původu, část první české golfové generace tak zřejmě skončila v nacistických koncentrácích.

Příběh poválečných Klánovic