Čekají nás dobré časy, věří místní šéfové

Podnik, který řídím, čeká v příštích třech letech růst. O tom je přesvědčeno všech pětadvacet českých ředitelů a ředitelek velkých firem, jejichž odpovědi byly součástí celosvětového průzkumu poradenské společnosti KPMG. Liší se jen v tom, zda jsou o tom „přesvědčeni“, nebo „velmi přesvědčeni“. Těch silněji přesvědčených je o něco více.

Velmi optimističtí jsou i v tom, jaké perspektivy vidí pro obor, ve kterém jejich firma působí. Jen jediný dotazovaný byl skeptický, všichni ostatní (96 procent) svým oborům věří. V celosvětovém vzorku je optimismus také patrný, i když ne s takovou převahou. Z 1 300 dotázaných vidí budoucnost své branže pozitivně 78 procent.

„Čeští manažeři dlouhodobě ve všech průzkumech odpovídají velmi pozitivně,“ říká Petr Bučík, šéf poradenství KPMG Česká republika. „Oni ovšem mají svůj optimismus reálně podložený. Velká většina našich firem působí převážně na českém trhu. Ten šéfové dobře znají, mají jej osahaný a vědí, co od něj mohou očekávat.“

Právě s ohledem na relativně malý, a přitom vysoce konkurenční český trh čekají kapitáni tuzemských firem spíše pozvolnější nárůst obratu i počtu zaměstnanců. Plných 72 % českých respondentů očekává růst tržeb své firmy v rozmezí do dvou procent ročně, 24 % pak mezi dvěma až pěti procenty ročně, vymyká se pouze jeden odpovídající s očekáváným růstem přesahujícím deset procent. U předpokládaného vývoje počtu zaměstnanců v příštích třech letech je situace velmi obdobná: 76 % čeká nárůst počtu lidí ve své firmě do pěti procent, 20 % pak mezi šesti až deseti procenty lidí navíc. Nikdo z oslovených českých manažerů neočekává, že by podnik v následujících třech letech propouštěl.

Specifika českých rizik

V hodnocení rizik se čeští ředitelé shodnou se zbytkem světa, když hovoří o obavách vyplývajících ze samotného provozu nebo z převratných technologických změn. Významně se pak liší ve dvou aspektech, které také vyplývají ze specifické české situace. Zatímco největší procento světových šéfů se bojí „návratu k teritorialismu“, který by byl překážkou v globálním obchodu, ti čeští to zdaleka za takové riziko nepovažují. Což logicky vyplývá ze skutečnosti, že jen velmi málo českých firem má globální působnost.