V jedné ruce pojistka, v druhé kozí sýr
3. května 2018
Reportér 05/2018 · Číslo 45Je šéfem a více jak třetinovým vlastníkem velké finančně-poradenské firmy, ke které chce přidat ještě novou pojišťovnu. A jako osobní byznys provozuje síť bister a prodejen čerstvých potravin. Pracovní život Petra Borkovce se pohybuje od investic, pojistek a hypoték až k biovejcím a farmářskému sýru.
Známe trh, víme, co na něm chybí, a myslíme si, že máme co nabídnout. Zákaznická zkušenost, kterou zažívají mnozí klienti, není ideální. Navíc je na trhu příliš složitých produktů s desítkami stran pojistných podmínek a velkým množstvím výluk, tedy výjimek, které pojišťovna nehradí. Výhoda bude i v tom, že pojišťovnu stavíme na zelené louce a spíše jako technologickou firmu s vlastním systémem, jenž umožňuje věci, které jiní neumí. Například online sjednání a možnost stanovit každému individuální cenu a pojistit každého, i když již měl zdravotní problémy.
Myslím, že byste měl poznat rozdíl minimálně v počtu stran pojistných podmínek, jejich jednoduchosti a naprostém minimu výluk. Bude tam snad jen výluka na jadernou válku. Věřím, že rozdíl poznáte i v zákaznickém zážitku a transparentní komunikaci.
My se ovšem chceme soustředit jen na vážná životní rizika a tam není vlastně žádný prostor pro debatu o tom, zda k události došlo a má být kryta pojistným, nebo ne. My v těchto případech prostě chceme plnit, protože nejde jen o klienty pojišťovny, ale chráníme tím klienty Partners a našich poradců, kterým se staráme o všechny finance – hypotéky, investice, spoření atd. Prostě si nemůžeme dovolit neplnit.
Jsou vlastně tři. Umřu. Jsem střednědobě pracovně neschopen, tedy nemám příjem dva a více měsíců. A jsem dlouhodobě pracovně neschopen. Přijdu o část nebo celý příjem z jakéhokoliv důvodu. To jsou ta skutečná a vážná rizika. Krátkodobou pracovní neschopnost, drobné úrazy či nemoci nemá řešit pojištění, ale finanční rezerva. Proto pojišťovnu stavíme právě na klíčových rizicích, která nejvíc ohrožují příjem lidí a kde není prostor pro podvody a diskuse.
Myslím, že jsme schopní se dostat během pěti let na dvě procenta trhu. Dlouhodobě bychom se chtěli dostat výše, řekněme k pěti procentům.
Podpořte Reportér sdílením článku
Zakladatel magazínu Reportér.