Bububu

Ten výjev jsem vídával zhruba jednou týdně celé dětství. Přímo pod našimi okny projížděla kolona sovětských náklaďáků a obrněných transportérů. Obyčejní vojáci, kteří občas posedávali na korbách, se tvářili lhostejně, důstojníci, kteří je měli na povel, arogantně a přezíravě.

Bydleli jsme nějakých dvacet kilometrů od Milovic, hlavního stanu Střední skupiny vojsk Sovětské armády. Moji rodiče i prarodiče bývali dost alergičtí na to, když z televize slyšeli něco o „bratrské pomoci sovětských vojsk“. Bratrská pomoc to bývala možná pro souseda mé prababičky, který od Rusů kupoval naftu a příležitostně kšeftoval s hodinkami a tranzistoráky. Všichni ostatní v širokém okolí věděli, že to není žádná pomoc, ale okupace.

Proto jsem dost hleděl, když jsem si přečetl vyjádření komunistického politika Josefa Skály, podle kterého se u nás v srpnu 1968 odehrálo „velké vojenské bububu“, které tak nějak logicky vyplynulo z mezinárodní politické situace. Dotyčný pan Skála přitom není žádný okrajový nazdárek, je to muž, který dostal před pár dny ve volbě předsedy KSČM přes pětačtyřicet procent hlasů. Reprezentuje tedy názory skoro poloviny strany, se kterou se chystá Andrej Babiš vládnout a na jejíž sjezd jel přednést projev prezident republiky.

Jelikož se děním u komunistů málokdo zabývá, míváme občas tendenci považovat je za spolek neškodných strejců a tet, kteří se rádi nechají zvolit do parlamentu a pod vedením žoviálního předsedy s kulaťoučkou tváří umně kšeftují s hlasy. Ale kdepak, v podstatné části z nich dodnes tluče rudé srdce, které hoří spravedlivou nenávistí k imperialistickému Západu, a na časy Střední skupiny sovětských vojsk vzpomínají jako na to lepší období svého života. Josef „Bububu“ Skála je toho důkazem. Doufám, že až si jednou budou Andrej Babiš a Miloš Zeman gratulovat, jak s pomocí komunistů sestavili vládu, vzpomenou si i na Skálu a na srpen 1968.

Mám v této souvislosti velkou radost, že zrovna v tomto čísle můžeme přinést rozhovor s Josefem Koudelkou, mužem, jehož fotografie celému světu ukázaly, jak to s tou bratrskou pomocí ve skutečnosti bylo.

Milé čtenářky, milí čtenáři, přeji vám příjemné čtení, krásné květnové dny a co nejméně tuposti všude kolem.