Kosmické hračky a soumrak dieselu

Letošní ženevský autosalon byl plný vizí.

Spousta nejrůznějších kosmicky vypadajících vozítek, většinou bez volantu, řada z nich se zcela prosklenou střechou; našla se i taková, která byla zcela bez oken. Vidět se dalo i autíčko, které lze připojit na velký dron a může tak létat.

Všechna vypadají působivě, dominují u nich lehounké materiály, často jsou podsvícená některou z módních barev: fialovou, růžovou či bleděmodrou. A všechna mají společné to, že nikdy nebudou jezdit v běžném provozu.

Vizionářské koncepty k autosalonům patří, přitahují pozornost, dobře se o nich mluví, píše a vysílá. A občas se v některém z nich objeví prvek, který se o mnoho let později prosadí i v běžné výrobě.

Už několik let se takhle mluví o samořiditelných autech, což je téma, nad kterým se dá strávit celý večer ve vášnivých diskusích. Lze probírat technické možnosti, stejně jako etické otázky spočívající například v tom, zda má takové samořiditelné auto v případě nevyhnutelné kolize raději chránit posádku, nebo chodce venku.

Čas od času se některá z automobilek nechá strhnout k prohlášení, že od roku XYZ budou její auta plně samořiditelná. Ve skutečnosti je to ještě hudba poměrně vzdálené budoucnosti.

O něco přízemnější, ale pro řidiče i automobilky v dohledné době zásadnější jsou otázky pohonu aut, které dominovaly ženevskému autosalonu u velkých výrobců aut.

Nenajdete prakticky žádný ze světových koncernů, který by se nezabýval hybridními, elektrickými či hydrogenními motory. Ne snad že by benzinu brzy odzvonilo, ale nafta se k tomu možná už pomalu blíží. Oznámení Toyoty, že již do osobních aut prodávaných v Evropě nebude montovat dieselové motory, může být jedním z postupných kroků, které vyprovodí diesely do historie.