Dva dny Přízrakem

Celé jméno toho auta je Rolls-Royce Wraith Black Badge a podle výrobce je to nejrychlejší a nejsilnější model ve více než stoleté historii značky. Když ho poprvé nastartuji, lehce se mi potí dlaně. Nikdy jsem neřídil nic tak silného, tak drahého a v případě osobáků ani tak dlouhého. Motor hluboce zavrčí a prvních deset minut musí mít řidiči za mnou pocit, že nejspíš jedu se zataženou ruční brzdou, jak opatrně se blížím do křižovatek a pomalu projíždím zatáčky. Ovšem, jak známo, na lepší se snadno zvyká. O pár hodin později se už na noční dálnici nemůžu nabažit toho, jak motor se 624 koňmi vystřelí tohle více než dvoutunové auto kupředu, kdykoli člověk šlápne pořádně na pedál. Ta síla je skutečně ohromující.

Působivý je už samotný nástup do auta. Masivní dveře se otevírají opačně než u ostatních aut, klika je hned pod zpětným zrcátkem. Dveře jsou tak rozlehlé, že byste je ze sedačky rukou nezavřeli, takže je v autě tlačítko, které zavírá dveře automaticky. Luxusní dojem uvnitř auta navozuje design v kombinaci dřeva a kovu, hodiny s logem RR a ležatou osmičkou a koberečky z jehněčí vlny, do kterých se zaboří nohy. A samozřejmě nezbytná hvězdná obloha, tedy strop auta se stovkami miniaturních světýlek.

To je samozřejmě skvělá atrakce hlavně pro děti. Osmiletá a pětiletý byli z „The Starline Headliner“ úplně unešení a od té doby se opakovaně dožadují, ať si hvězdičky pořídíme i do rodinné Hondy Accord. Mimochodem skutečnost, že velejemná kůže na zadních sedadlech ukrývá klasický isofix, systém pro připevnění dětských sedaček, překvapila zase mne.

Lze ovšem předpokládat, že většina majitelů si zřejmě takové auto nekupuje pro převoz dětí ze školy na kroužky. Když člověk projíždí v majestátním Přízraku (jak zní jeden z českých překladů názvu Wraith) ulicemi města, je ve voze úplné ticho a skvělé odpružení dává pocit, jako by se řidič vznášel kousek nad silnicí.

Pozornost pánů a Jezus Maryja

Rolls-Royce Wraith Black Badge rozhodně není auto pro stydlivé hochy. A zvláště pak v červené barvě, kterou měl ten „můj“. Ať se s ním objevíte kdekoli, automaticky přitahujete pozornost. Za jízdy, při parkování, u benziínky i u rodičů na maloměstě, prostě pořád. Zdaleka největší pozornost vám ovšem nevěnují slečny, ale pánové v dražších vozech. Pokud míjíte muže ve větším mercedesu, BMW nebo audi, je pravděpodobnost, že se za vámi otočí, téměř stoprocentní. Ostatně i jeden bývalý politik, který proslul svou zálibou v šátcích, si mohl ze svého maserati hlavu ukroutit, když jsme se náhodou míjeli na nábřeží poblíž Karlova mostu.