Volba prezidenta: Z pohádky do pohádky

Do prvního kola prezidentských voleb zbývá několik týdnů. A na jejich výsledku závisí i to, jak dobrou a komfortní pozici bude mít vítězné hnutí ANO pro získání dlouhodobé a stabilní vlády v zemi.

Miloš Zeman je sice významným favoritem prezidentské volby, ale vítězství jisté nemá. V prvním povolebním období vylepšil svou pozici dvěma politickými tahy. Jednak jasně vsadil na Babiše a jeho voliče – a zároveň se mu podařilo udržet ambiciózního Okamuru mimo prezidentskou soutěž.

Sázka na Babišovu třicítku

Sázka na Babiše má jasnou logiku a výsledek voleb k ní prezidenta vybízel. Téměř třicet procent voličů nedalo hnutí ANO hlas proto, že to jsou pitomci, zrádci a kolaboranti (jak se o nich občas rádi vyjadřují jejich odpůrci), ale prostě proto, že chtějí Babiše za premiéra. Pokud tito voliči u Miloše Zemana uvidí, že by chtěl splnění jejich přání pomoci, může to řada z nich ocenit hlasem v prezidentské volbě. Tím spíš, když budou mít pocit, že ostatní házejí „jejich“ vítězovi klacky pod nohy.

Zemanova myšlenka, že Babišovi svěří vládní moc i bez většiny, mu může přinést důležité body od této části voličského spektra. Babiš zase po jmenování premiérem a obsazení ministerských křesel může provést spoustu mocenských kroků, aniž by nutně potřeboval získat pro vládu důvěru sněmovny. Namátkou jmenujme možnost výměny policejního prezidenta, vedení státních či polostátních podniků – od pošty přes dráhy a ČEZ (na ten má v české politice tradičně zálusk každá vítězná strana) až po vedení nejrůznějších příspěvkových a dalších organizací. I kdyby nakrásně sestavoval další vládu v koalici, spousta změn by už byla nevratná.

Ostatně nabízí se tu historická paralela s někdejší privatizací Unipetrolu, kde si také mohl Babiš za Zemanovy vlády jistý čas nerušeně hospodařit a „nastavovat mechanismy“, než podnik vrátil bez zaplacení zpátky státu.