Miliony lahví pod zámkem

Pod zámkem v Bzenci se táhnou stovky metrů sklepních chodeb. Vůně vína se v nich mísí s vlhkostí historického zdiva. A všude, kam se podíváte, odpočívají vinné sudy, menší ze světlého dřeva i obrovské tmavé. Tady zrají vína Zámeckého vinařství Bzenec. Společně tvoří skupinu, která patří k vůbec největším vinařstvím na Moravě.

Historie podniku sahá do začátku devadesátých let a začala se psát na severu Moravy. Když se dělily a privatizovaly někdejší státní Moravské vinařské závody, ostravskou část, ke které patřily i sklepy v Radvanicích a v Hukvaldech, koupil opavský podnikatel Jiří Kaprálek spolu se společnicí Janou Svrčkovou. Tehdy vznikl podnik Virena, což byla zkratka ze slov víno, réva, nápoje. Rodina Jiřího Kaprálka později podnik zcela ovládla. Po letech působení na severu Moravy pak firma využila toho, že původní bzenecké vinařství, působící pod názvem Víno Bzenec, zkrachovalo. Odkoupila areál a následně se nastěhovala do prostor, k nimž patří i zmiňované zámecké sklepy v Bzenci. Po přestěhování také změnila jméno na Zámecké vinařství Bzenec, pod kterým působí dodnes. Ještě před stěhováním do Bzence koupil podnikatel Jiří Kaprálek na přelomu let 2003 a 2004 vinařství Mikrosvín. Obě firmy tak tvoří společné uskupení. Do skupiny pak patří i vinařství s bioprodukcí pod značkou U Dvou lip.

Vinařská skupina Jiřího Kaprálka dnes hospodaří na 520 hektarech, které jsou rozprostřeny v mikulovské, znojemské a slovácké vinařské podoblasti. Zpracovává převážně vlastní hrozny, něco málo navíc dodávají i další pěstitelé révy. Roční kapacita vinařské výroby v Bzenci, kde se hrozny zpracovávají, činí zhruba pět milionů lahví, což podnik řadí do kategorie velkých vinařství. Tomu odpovídají i tržby, které se jen za Zámecké vinařství pohybují okolo 250 milionů korun. Zámecké vinařství Bzenec dodává své víno primárně do velkoobchodů a obchodních řetězců, Mikrosvín naopak téměř výlučně do restauračních provozů a koncovým zákazníkům. „Takhle to bylo historicky přirozeně rozdělené a neviděli jsme žádný důvod to měnit,“ říká Bořek Svoboda, ředitel bzeneckého vinařství.

Starosti s počasím

Osmačtyřicetiletý Bořek Svoboda působí ve firmě již hodně přes dvacet let. Říká, že z jeho pohledu za poslední léta počasí velmi zdivočelo. „Není pomalu rok, aby se něco s počasím nesemlelo. Museli jsme se naučit s tím počítat,“ vysvětluje Bořek Svoboda a upřesňuje rok po roce, co se kdy stalo.

Jeho skupina má přece jen výhodu v tom, že má vinohrady na mnoha místech, takže má i lépe rozložená rizika z nepříznivého počasí. „Menší vinaři, kteří všechno pěstují na jednom místě, mohou být samozřejmě daleko ohroženější,“ říká Svoboda. Dlouhodobý trend, který přináší větší výkyvy v počasí, horká léta i větší mrazy, ale podle něj dopadá na všechny. „Těžko si dovedu představit, jak to bude vypadat s počasím už třeba jen za deset let,“ říká šéf bzeneckého vinařství.

Radosti se zákazníky