Velká rošáda třineckého střelce

Během krátké doby jste se zbavil dvou aktiv, která jste dlouho držel a naopak plně ovládl Motorpal. Co je příčinou takových změn?

Takových aktiv v podobné hodnotě, jako jsou sklady v Hodoníně, máme v portfoliu více. Přišli jsme ale na to, že jsme kapacitně velmi přetížení a že se raději budeme věnovat jednomu dvěma větším projektům. Skoro dvacet let jsme pracovali téměř na každé příležitosti, která dávala ekonomický smysl. Nyní si více vybíráme a menších projektů se postupně zbavujeme.

Podívejme se tedy na konkrétní obchody. Proč jste prodal areál v Hodoníně?

V Hodoníně jsme převzali bývalý areál Philip Morris, který po odstěhovaní výroby cigaret několik let chátral. Postupnými investicemi a opravami jsme společně s mým partnerem změnili areál tak, aby splňoval základní požadavky na kancelářské, výrobní a skladovací prostory. Areál jsme naplnili na dlouhodobě udržitelné maximum. Proto byl projekt zralý na prodej. Partner, který projekt řídil a měl v něm minoritní podíl, projevil zájem o odkoupení, tak jsme se dohodli.

Přibližně ve stejné době jste vystoupil i z výroby lyží.

Sporten, to byl jiný příběh, nenaplněný. Asi jste zaznamenal, že jsme pracovali na koupi slovinského Elanu, což se však nepovedlo. Sporten je extrémně efektivní výrobní fabrika na lyže, skvělá i na menší série. Má ale slabou značku. Proto jsme chtěli koupit ještě nějakou silnější a využít synergický efekt světové značky v kombinaci s efektivitou Sportenu. Bohužel prodej Elanu nebyl standardní privatizací, ale spíše politickým tématem. Asi rozhodla naše neochota absolvovat jednání a dohody s různými slovinskými hráči a organizacemi. To víme ale zpětně; tenkrát jsme sázeli na standardní privatizační proces a výši nabídnuté ceny.

A tak jste nakonec prodal Sporten Tomáši Němcovi.

V určité chvíli jsem se dozvěděl o obrysech jeho plánu. Byla to úvaha velmi podobná té naší: spojit několik silných sportovních značek do jedné skupiny využívající vzájemné synergie. Uvědomil jsem si, že asi nemá smysl budovat něco obdobného jako někdo výrazně kapitálově silnější. Tak jsem se zeptal Tomáše Němce, zda by nechtěl do svého plánu zařadit i Sporten, a on řekl, že chce. A pak už to bylo jen otázkou dohody na ceně.

Z výročních zpráv plyne, že objem výroby lyží byl stále stejný, ale výsledky čím dál lepší. Čím to?

V některých letech v nedávné historii byly výsledky i mnohem lepší než dnes. Jedná se totiž o sezonně citlivou výrobu. Nicméně za dobu, co jsem tam byl – a s velkým přispěním šéfa firmy Jána Hudáka –, se Sporten velmi posunul v efektivitě a kvalitě výroby. Výsledkem bylo, že se při téměř stejných celkových objemech výroby v posledních letech měnila skladba ve prospěch dražších a kvalitnějších typů lyží. Většina produkce byla pro jiné světové značky. Celkově se dle mých odhadů ve Sportenu dlouhodobě vyrábějí dvě až tři procenta světové produkce lyží.

Na čem jezdíte vy?