Táhne útok, ne obrana

Vítězství Donalda Trumpa znovu potvrdilo, že v politice nefunguje strategie – volte mne, zabraňuji horšímu. O tom je editorial listopadového Reportéra.

Fotbalu a politice prý rozumí každý. Je tedy s podivem, jak málo fotbalu rozumí politika, nebo alespoň její podstatná část. Obojí se přitom hraje pro veřejnost a v obou disciplínách, jak se ukazuje, poutají pozornost především útočníci.

Platilo to ve světě – v případě britského referenda a amerických voleb, stejně jako v Česku u voleb prezidentských a parlamentních. Pokaždé vítězili ti, kteří útočili a za něco či proti něčemu bojovali. A neuspěli takoví, kteří se snažili něčemu či někomu zabraňovat.

Brexiteři bojovali „za svébytnost“, Trump „proti establishmentu“, Babiš „proti korupčníkům“ a Zeman „proti zlé vládě“ a nyní, nověji „proti elitě“ – jakkoli ta je ve skutečnosti spíše fiktivní. A samozřejmě všichni svorně bojovali „za obyčejné lidi“, což se však nepočítá, protože za obyčejné lidi se bojuje skoro ve všech volbách a kampaních, jen si každý politik představuje toho obyčejného člověka jinak.

Tažení do útoku dnes v politice zabírá. A někdy ani nevadí, když kandidát útočí na systém, jehož byl sám odjakživa součástí.

Naopak voliči zjevně méně slyší na „zabraňování horšímu“ nebo „nejhoršímu“. Neuspělo to v létě u Britů a nestačilo to ke zvolení ani Hillary Clintonové, jejíž kampaň ve finále vsadila právě na varování před nezpůsobilým a nezpůsobným Trumpem. Dokonce ani hispánští voliči, kteří by se měli cítit nejohroženější, jí v tom dostatečně nepomohli. Jak volby prožívali, popisuje Tomáš Nídr v reportáži z Nového Mexika, která začíná na straně 42.

Zabraňování nejhoršímu příliš nefunguje ani na české voliče, což naposledy ukázaly nedávné krajské volby. A bylo by dobré, aby to věděli kandidáti, kteří se budou ucházet o hlasy napřesrok v kampani k parlamentním i prezidentským volbám. Pro úspěch je potřeba zvolit útočnou taktiku a za něco bojovat – čím tvrději, tím lépe.

Pokud se strana či kandidát postaví pouze do role „hráze proti Babišovi“ či „přijatelnější verze Zemana“, šance na zmobilizování voličů výrazně klesají.

Na bránění, byť sebelepší, se na stadiony ani do volebních místností nejspíše davy nepoženou.

Milé čtenářky, milí čtenáři, přeji vám krásný podzim a příjemné čtení.