Průša jede

Před dvěma lety měli obrat tři a půl milionu, loni to bylo pětadvacet a letos výrazně překročí stomilionovou hranici. „Kdybychom chtěli zase vyrůst, nebyl by to problém,“ říká Josef Průša v kanceláři své firmy za karlínským viaduktem. Takhle vytištěná může ta věta vypadat poněkud namyšleně, pokud si ji však člověk zasadí do kontextu celého příběhu firmy Prusa Research, je jasné, že přehnaná skutečně není.

3D tisk je opředen mnoha mýty. Velmi zjednodušeně řečeno se jedná o postupné nanášení vrstev hmoty podle zadané předlohy. Hmota může být různá, nejčastěji se však používají plasty. Tisk objektů tímto způsobem využívají modeláři, nejrůznější kutilové, ale třeba i designéři nebo výrobní firmy, pokud si potřebují vytvořit model svého výrobku.

„Nahrává nám, že se ve světě prosazuje ,makers revoluce‘, kdy mají lidé radost z toho, že si něco vytvoří sami, tak jak přesně chtějí, místo toho, aby si kupovali výrobek vyráběný v tisícových sériích,“ říká Josef Průša.

Když namítnu, že bych měl asi největší problém s tím, vytvořit si v počítači právě onu předlohu pro 3D tisk, zapojí se do hovoru i druhý Průša sdílející stejnou kancelář. „Na internetu jich najdete tisíce, které můžete hned použít nebo si je třeba po svém lehce a jednoduše upravit,“ říká Ondřej Průša, Josefův jmenovec, který má na starosti provoz firmy. Oba Průšové, které však nepojí žádný příbuzenský vztah, mne vyzvou, ať si řeknu o jakoukoli předlohu, která mne napadne. „Co třeba nějaké originální dílky do lega?“ zvolím nepříliš invenční věc. Vmžiku vidím na obrazovce hromady lego dílků, třeba Dartha Vadera z Hvězdných válek. Na 3D tiskárně si lze docela snadno vytisknout i hybridní dílky, které umožňují propojovat lego s úplně jinými stavebnicemi, třeba s merkurem známým v době mého dětství. „Základní softwary pro modelování jsou navíc velice jednoduché, je to jednodušší než pracovat s Microsoft Wordem,“ zdůrazňuje Josef Průša.

Užití tiskáren je velice široké. „Stává se, že si otec se synem koupí tiskárnu jako stavebnici, přes víkend si ji sestaví a pak si na ní vyrábějí pro radost různé věci. Podobně, jako když jsme my s tatínky a dědečky vyráběli kdeco, nebo třeba vyřezávali lodičky z kůry,“ vypráví Josef Průša. Právě zmínka o stavebnici je důležitá. Firma Prusa Research totiž dodává svou tiskárnu jak hotovou a zkalibrovanou, tak jako stavebnici s tím, že jsou všechny díly ve firmě otestované, ale zákazník si tiskárnu sestaví doma sám, podobně jako to známe s židlemi z Ikey. Stavebnice je přitom mezi zákazníky žádanější než už smontovaná tiskárna.