EDITORIAL: Kdybych byl Brit

foto Profimedia

Málem jsem se narodil jako Brit. Chtěl bych také brexit? O tom a nejen o tom je editorial červencového Reportéra.

Mnoho k tomu nechybělo a mohl jsem také koncem června volit mezi „Odejít“ a „Zůstat“. Stačilo, aby ona dáma, která mé nastávající mamince slíbila pomoc s emigrací, na domluvenou schůzku u Trafalgar Square v Londýně opravdu přišla, a býval bych se nejspíš na jaře 1974 narodil do Spojeného království. Ale paní nepřišla, máma pak nastoupila do autobusu na cestu zpět a já se narodil jako občan Československé socialistické republiky.

Z mého potenciálního britství zůstalo jen celoživotní fandění anglické fotbalové reprezentaci (což je dlouhodobě snad ještě větší řehole než fandění té naší) a jakási racionálně neuchopitelná náklonnost k Británii obecně.

Když mi bylo patnáct, přestalo být nemožné, že bych se někdy v životě mohl podívat do Londýna. A chvíli po mých třicetinách jsem se s Brity – k mému velkému nadšení – ocitl ve společném evropském klubu. To byl z té původní ČSSR slušný posun kupředu.

Teď se Britové rozhodli, že už v tom klubu být nechtějí. Těžko odhadovat, jak bych teď hlasoval, kdybych se tam tehdy opravdu narodil. Počítám, že by se ve mně praly mé sklony k avanturismu a zkoušení nových cest s tím, že by se mi nechtělo opouštět instituci, která mne spojuje s dalšími oblíbenými národy, třeba Španěly nebo Čechy a Slováky.

Hlasovat jsem naštěstí nemusel. Jako Čech zasažený probritským virem ale přeji oběma stranám, Británii i Evropské unii, jen to nejlepší. Dál budu nadšený, kdykoli vylezu na Heathrow z letadla, a budu věřit, že Britové mé kontinentální Evropě nakonec vlastně prokážou dobrou službu. Že nás přimějí, abychom si spolupráci ve spojené Evropě vyjednali třeba znovu a lépe. Tak, aby se základní myšlenka – že je lepší spolu žít než válčit – až příliš neutápěla v nánosech více či méně nepotřebného balastu. Odcházení Británie je mi sice osobně líto, ale jsem si jistý, že to Evropa může zvládnout. Komentáře k tomuto tématu najdete na stranách 8 až 13.

Dovolil bych si ovšem vaší pozornosti doporučit i další texty. O lidech, kteří dávají život dalším. O tom, že… Vlastně bych vás rád pozval k přečtení celého čísla od začátku do konce.

Milé čtenářky, milí čtenáři, přeji vám krásné léto, spoustu skvělých zážitků a také příjemné čtení. •

  1. S.: Příští číslo vyjde v pondělí 8. srpna.

Podpořte Reportér sdílením článku