Na čínské vařené nudli

Hrad a vláda uspořádaly velkolepé přijetí čínského prezidenta a s ním přicházejících miliardových investic. Prezident skutečně přijel, většina z opěvovaných desítek miliard je však zatím pouze virtuální.

Po podzimním prvním kole, které se konalo během návštěvy Miloše Zemana v Číně, za sebou máme i „Dny čínského investičního jara“ při návštěvě Si Ťin-pchinga v Česku. Je odmáváno, odpoklonkováno i odprotestováno. A slabší povahy, jimž se nad některými prvky celé šarády zvedal žaludek, už se vracejí k normálu.

Jaká je bilance události z ekonomického hlediska? Rozporuplná.

Ano, je pravda, že Čína vyrostla v druhou nejsilnější ekonomiku světa. Fakt je i to, že Česko je z pohledu objemu čínských investic zhruba na dvacátém místě mezi evropskými zeměmi. I kdyby vyšly všechny deklarované obchody, může se posunout o dvě tři příčky výše. Tedy rozhodně žádná čínská bašta v Evropě, jak se občas z politických kruhů ozývá. Stejně tak to nevypadá na dramatické povzbuzení českého hospodářství. Žádné nové podniky s tisíci pracovními místy se zatím nechystají.

Při detailnějším pohledu na přehled uzavřených smluv navíc vyplyne i to, že se rozhodně nejedná o masivní příliv kapitálu z Číny do českých rukou a není ani jisté, kolik toho kapitálu vůbec kdy bude.

Češi mávají, slováci inkasují

Sumy, které létaly vzduchem, jsou do značné míry virtuální. Hrad zveřejnil seznam dohod, které by měly na příští pětiletku vydat na více než 300 miliard korun. Jenže…