Ivan Zachariáš: Od reklamy ke zločinu
8. května 2016
Reportér 05/2016 · Číslo 21foto Tomáš Třeštík
Byla to vlastně náhoda. Poslali mi první dva díly scénáře, když jsem zrovna byl někde v cizině a měl čas číst. Začalo mne to bavit. Přečetl jsem jeden obraz, druhý a říkal si: pořád ještě je to dobrý, pořád tomu věřím. Pak jsem požádal o další díly a řekl si, že to teda risknu, když jsou tak stateční a věří mi..
Nemusel, ale nemohl jsem nabrat další. Ještě loni v květnu jsem dodělal jednu reklamu a od té doby jsem rok na žádnou nesáhl. A popravdě mi to zatím nijak neschází.
Snažili jsme se to dělat filmovým stylem, jak to jen šlo. Na film obvykle bývá o něco více času než na seriál, více natáčecích dnů. Seriály jsou narychlo a bývá to na nich bohužel vidět. My jsme měli na seriál relativně dost natáčecích dnů, takže jsme si mohli dovolit i ty detaily.
Neoslovila. Říkal, že je to na něj moc temný. A zřejmě i dlouhý a časově náročný. Požádal jsem o spolupráci kameramana Štěpána Kučeru, což je můj kamarád už pětadvacet let. Kývnul a mně se dost ulevilo. Bez něj bych to asi netočil. Potřeboval jsem někoho, koho mám rád a kdo mi bude oporou. Perfektně jsme si rozuměli, vymysleli jsme styl, který tomu dáme, a toho jsme se drželi.
Ano, a o hodně. Dosud jsem točil nejdéle dvanáct dnů – pro Stellu Artois a Land Rover – teď to bylo 58 dnů, které připadly na mne, a celý seriál jich má přes sto.
Podpořte Reportér sdílením článku
Zakladatel magazínu Reportér.