Facebook, Google... Zákon přelévání hmoty

O tom, jak ekonomický úspěch digitálních gigantů luxuje evropskou kasu.

Koncem dubna oznámil Facebook své výsledky za první čtvrtletí. Firma pokračuje v raketovém růstu příjmů, zisku – zkrátka prakticky všeho, co vůbec růst může.

Jen příjmy z reklamy pro kolos řízený Markem Zuckerbergem vzrostly meziročně z 3 317 000 000 dolarů na 5 201 000 000 dolarů, což je nárůst o nějakých 57 procent. Zprávy o fantastických výsledcích jsou pak doplněny dalšími údaji o růstu počtu uživatelů i stoupajícím podílu mobilní reklamy.

Starší a větší Google pak nevykazuje takový růst v procentech, z roku na rok vzrostly příjmy z reklamy o „pouhých“ 16 procent, zato celková suma je docela ohromující: 18 020 000 000 dolarů jen za první tři měsíce roku.

I ve světě reklamních peněz přitom do značné míry platí zákon zachování hmoty. Tedy pokud někam peníze přitékají, musí zároveň odněkud odtékat. Google i Facebook jsou v tomto směru vlastně docela demokratičtí. Berou totiž všem – těm velkým (tradiční televize, vydavatelské domy apod.) i těm malým (producenti drobné lokální reklamy). V tomto směru nejspíš nelze než to vzít na vědomí.

Působení těchto nadnárodních gigantů má ovšem rostoucí dopady nejen na soukromé subjekty, ale i do státních rozpočtů. Evropské země jsou zatím na té straně, odkud peníze odtékají. Některé z nich (Británie, Francie, Itálie) se snaží to s Googlem a dalšími řešit. U nás zatím ticho po pěšině.

Tak snad až se vyřeší karusely a DPH ve večerkách…